Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …
více »Anestetika působí i na rostliny
Masožravka se neuzavírá, citlivka nereaguje na dotek a popínavé rostliny přestávají hledat objekt, o nějž by se opřely. Anestetika využívaná v humánní a veterinární medicíně mají velmi obdobný účinek i na rostliny. Potvrdila to studie mezinárodního týmů vědců, jehož členem a jediným českým zástupcem je i biofyzik Andrej Pavlovič z …
více »Houba škodící na řepce vyrábí rostlinné hormony
Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …
více »Jak rostliny chrání před těžkými kovy, výbušninami i léky
Fytoremediace – technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch. Studium fytoremediace na Ústavu experimentální botaniky V naší Laboratoři rostlinných biotechnologií se studiem metabolismu odbourávání organických xenobiotik a akumulace kovů a radionuklidů v rostlinách zabýváme již …
více »Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví
Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …
více »Jak masožravé rostliny poznají, co se chytilo do pasti?
Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …
více »V Olomouci vznikly nové odrůdy ostropestřce
Tři nové odrůdy ostropestřce mariánského, který často vyhledávají lidé s nemocemi jater, vyšlechtili vědci v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci společně s Tevou Czech Industries s.r.o. Nové odrůdy s různým složením aktivních látek – flavoligandů – vznikly na zakázku této společnosti, jež odrůdy využije ve …
více »Nebezpečná bakterie napadá ovocné stromy a okrasné rostliny
ÚKZÚZ informuje o vážném podezření na výskyt fytokaranténní bakterie Xylella fastidiosa na území České republiky. Bakterie napadá široké spektrum hostitelských rostlin, zejména ovocných a okrasných rostlin a révy vinné, přičemž působí velmi významné hospodářské škody. Jedná se v současnosti o nejzávažnější rostlinolékařský problém v Evropě. V únoru 2017 upozornilo Španělsko …
více »Hormony pro rychlejší růst ohrožených léčivých rostlin
Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a …
více »Nová rychlá metoda izolace genů rostlin
Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …
více »