Tag Archives: botanika

Mechanismus účinku rostlinných hormonů brasinosteroidů na růst kořenů se podařilo objasnit týmu biologů z Belgie a České republiky. Výsledky jejich výzkumu vlivu hladiny brasinosteroidů na dělení a růst buněk kořene, které zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Plants, přispějí k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit …

Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních …

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

Rostlinné viry se šíří různými způsoby a na dlouhé vzdálenosti. V moderní historii je šíří především lidé při obchodu s rostlinami a jejich plody. Mezinárodní tým vědců to zdokumentoval na případu viru, který v současnosti významně škodí zemědělským plodinám po celém světě. Jeho cesta začala v 17. století na Hedvábné …

Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …

Proč jsou kočky i další kočkovité šelmy tak posedlé šantou kočičí? Jednoduchá odpověď zní: protože se jim to líbí a vyvolává to v nich stavy euforické až možná halucinační, respektive připomínající lidskou opilost. Lze se ale dál ptát, zda je to celé náhoda, nebo zde zde neexistuje i nějaký hlubší …

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

Když kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí svůj růst do délky a jeho špička začne tloustnout. Prestižní odborný časopis Science publikoval objev výrazně rozšiřující naše znalosti o tom, jak rostliny vnímají svět kolem sebe. Velkým problémem dnešního zemědělství je zhutněná půda, která mimo jiné brzdí růst kořenů. Mezinárodní vědecký tým …

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know how přenést …

Tvrdím, že otázka by neměla znít, jestli jsou, nebo nejsou rostliny inteligentní (trvalo by celou věčnost, než bychom se shodli na tom, co vlastně ten termín znamená), ale měla by znít: „Vnímají rostliny?“ A to si tedy pište, že vnímají. Rostliny vnímají svět kolem sebe velmi silně. Vnímají své viditelné …