Archiv článků: botanika

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech. Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě …

Kus listu se zahřívá na 75 stupňů, se zvyšující se teplotou se mění chlorofylová fluorescence. Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli zařízení pro měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám. Jedná se o přístroj PlanTherm, jenž stanovuje obecnou termostabilitu buněk a zároveň termostabilitu fotosyntetického …

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

Vědci studovali genetiku zlatobýlů z původních i invazních populací a uskutečnili s nimi sérii skleníkových i terénních experimentů. V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. …

Všechny dostupné informace o současném rozšíření konkrétních druhů rostlin na území České republiky, jejich vlastnostech, ekologických nárocích i zapojení do rostlinných společenstev jsou nově volně přístupné online na portálu www.pladias.cz. Odborníci i laici na těchto webových stránkách najdou ověřené informace, které představují rozmanitost české květeny na jediném místě. Na přípravě …

Vliv proteinu katanin1 na organizaci rostlinného cytoskeletu, tedy jakési vnitřní kostry buněk, potvrdili vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) ve studii, kterou před časem publikoval jeden z nejprestižnějších proteomických odborných časopisů Molecular & Cellular Proteomics. Díky unikátní kombinaci metod proteomiky a buněčné biologie získali nové …

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

Cévnaté rostliny a sinice reagují na vzrůstající nadmořskou výšku odlišně. Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – …

Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …