Archiv článků: botanika

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla …

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …

Vědkyně a vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR společně s francouzskými kolegy objevili, že při obraně rostlin proti bakteriím hrají zásadní roli sloučeniny zvané fosfolipidy. Jedna z nich slouží jako signál spouštějící některé obranné reakce. Mezinárodní tým popsal dosud neznámou molekulární dráhu, kterou rostliny reagují na přítomnost patogenních bakterií …

Stepi a louky východní Evropy jsou domovem podobného počtu rostlinných druhů jako oblasti amazonského deštného lesa. Je to však patrné pouze tehdy, když se druhy počítají na malých plochách. Mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou také vědci Botanického ústavu AV ČR, ukázal, jak moc se liší odhady rostlinné diverzity, když …

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky unikátního obřího výzkumu více než 200 půdních ploch od Španělska po Švédsko. Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy …

Tajgová vegetace sahá od Uralu do Skandinávie, ale směrem na jih a jihozápad se objevuje jen v ostrůvcích. Ten nejvíc vysunutý k jihozápadu leží právě na Dokesku. Kromě borovic jsou pro něj typická podmáčená stanoviště porostlá olší.99 Na Břehyni zahnízdil jeřáb popelavý, který sem možná přilétl nedávno, ale dobře rozeznal …

Šlechtění rostlin usnadní v budoucnu nová metoda, kterou vytvořili vědci z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Díky ní je totiž možné snadněji rozpoznávat konkrétní geny zodpovědné za určité vlastnosti rostlin. Metoda pomůže výzkumným týmům zefektivnit analýzu vzorků rostlin a zároveň snížit náklady spojené s pořizováním vzorků. Olomoučtí …

Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …

V roce 2016 tomu bylo už 50 let od doby, kdy výzkumná stanice Ústavu experimentální botaniky ČSAV (dnes AV ČR) ve Střížovicích zahájila šlechtění jabloně na rezistenci k houbovým chorobám. Její historie je ovšem ještě starší – krajina v okolí Střížovic u Turnova byla odedávna proslulá ovocnářskou výrobou. Nacházejí se …

Brněnští vědci zkoumali geny regulující pohlaví rostlin použitím kombinace pokročilých metod sekvenování a bioinformatických analýz s využitím pokročilé environmentální elektronové mikroskopie. Popsali tak dosud neznámé geny, které ovlivňují tvorbu květů a pohlavních orgánů u druhu silenky širolisté. Brno je tradičně známo jako centrum vědy a to nejen díky odkazu Gregora …