Archiv článků: buňky

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk. Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a …

Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkcí a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, …

A to prý dokonce zhruba stejně rychle buňky normální. Proč je to překvapivé? Jako minimální buňky označujeme bakterie s upraveným genomem, z něhož byly odebrány („vykuchány“) všechny geny, které nejsou bezprostředně potřebné pro život (v laboratorním prostředí ovšem). Takový minimální genom zdánlivě poskytuje jen malou (dokonce by se zdálo málem …

Studovat složité mechanismy uvnitř buněk umožní vědcům nová metoda založená na analýze nízce koncentrovaných látek, jejichž detekce v buňkách byla dosud mimo rozlišovací schopnosti laboratorních přístrojů. Nový postup vyvinuli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Akademie věd České republiky a Umeå Plant Science Center ve Švédsku, kteří už …

Protein RECQ4 obsahuje na začátku své sekvence vnitřně neuspořádanou oblast, což znamená, že nemá definovanou trojrozměrnou strukturu jako zbytek proteinu. Výzkumné skupiny Dr. Konstantinose Tripsianese z CEITEC Masarykovy univerzity a doc. Lumíra Krejčího z Masarykovy univerzity rozšířily poznatky o roli tzv. vnitřně neuspořádané oblasti (IDR) lidského proteinu RECQ4. Fyzikální a …

Pokud je peroxisom již starý a poškozený, buňka ho obalí dvojitou membránou. Takto zabalený ho přemístí do vakuoly, kde ho v kyselém prostředí rozpustí svými trávicími enzymy. Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o …

Vynikajícím výsledkem, který v budoucnu přispěje ke šlechtění obilovin, se mohou pochlubit rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Po čtyřech letech výzkumu vyvinuli nástroj, který umožňuje živě sledovat procesy množení buněk v ječmeni. O objevu, na kterém experti z ÚEB spolupracovali s týmy z Univerzity Palackého, informuje …

Složité eukaryotické buňky vznikly nejspíš někdy před 2 miliardami let. O této události s oblibou píše Nick Lane, jehož několik knih vyšlo i v češtině. Podle Lanea a dalších vědců vznikla složitá buňka spolu s pohlcením mitochondrií prakticky v jediném kroku, jako celkem nepravděpodobná událost (hypoteticky: ke vzniku složitého života …