Archiv článků: buňky

Entropie ovlivňuje formování živých tkání

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Buňky, uspořádané podle anisotropie jejich okolí, reprezentují systém s vyšší entropií. Proces, kterým živé buňky vytvářejí tkáň, se neřídí jen zákony biochemie, ale důležitou roli v něm sehrává i termodynamika, zjistil mezinárodní vědecký tým. Jde opět o jeden z objevů, kterým může fyzika výrazně pomoct medicíně. Mnohobuněčné organismy – od …

více »

Jak vznikají lipidové nanodomény

Lipidy podobného typu se shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů. Vědcům z Heyrovského ústavu se díky unikátní technice podařilo proniknout do nitra buněčných membrán. Heyrovského ústav Akademie věd se může pochlubit další publikací výzkumné práce v prestižním magazínu Journal of Physical Chemistry Letters. Tento významný vědecký …

více »

Proteiny zahušťují buněčné membrány

Cholesterol se k proteinům v membránách vůbec nepřibližuje. Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, jejich vliv na tyto vlastnosti byl …

více »

Jak on-line sledovat změny hmotnosti buňky

Vědci umístili buňku na nosník, který osciloval pomocí laserového paprsku modulovaného na jeho rezonanční frekvenci. Švýcarští a britští vědci dokázali pomocí miniaturního vibrujícího nosníku monitorovat změny hmotnosti lidské buňky. Jejich metoda slibuje řadu aplikací, například by mohla přinést nové poznatky o působení různých léků nebo o chování nádorových buněk. Biologie …

více »

Jak buňky kontrolují svoji tuhost a sílu

Změny mezibuněčné hmoty jsou projevem degenerace srdce a mozku a souvisejí i s nádorovými onemocněními. Výzkumná skupina Mechanobiologie kardiovaskulárního systému Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedená dr. Giancarlo Forte, si připsala významný úspěch, neboť prestižní časopis Nature Communications dnes zveřejnil její článek s …

více »

První eukaryot bez mitochondrií – podrobný pohled

Evoluční hádanka: Jak rozhodnout otázku, zda zkoumané oxymonády mitochondrii nikdy neměly, nebo ji druhotně ztratily? Viz také tisková zpráva o objevu Buněčné organely mitochondrie dávají v eukaryotických buňkách do oběhu univerzální buněčné platidlo – molekuly ATP. Bez nich, resp. bez jejich produktu, by celý složitý systém života buňky nebyl možný. …

více »

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK objevili prvoka bez mitochondrií

Mitochondrie dávají v eukaryotických buňkách (tj. všech kromě bakteriálních) do oběhu univerzální buněčné platidlo: ATP. Bez nich, resp. bez jejich produktu, by celý složitý systém života buňky nebyl možný. Platí ale tato učebnicová pravda bezvýhradně? Práce vědců z katedry parazitologie PřF UK a BIOCEVu, zveřejněná nedávno v prestižním časopise Current …

více »

Spojování nádorových buněk vytváří superbuňky

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že slučování nádorových buněk v lidském těle je škodlivé, a nikoli prospěšné, jak se dosud domnívali. Pohlcením jedné buňky druhou vznikají takové nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější forma léčby, uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Michal Masařík. Navíc se …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close