Tag Archives: buňky

Vynikajícím výsledkem, který v budoucnu přispěje ke šlechtění obilovin, se mohou pochlubit rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Po čtyřech letech výzkumu vyvinuli nástroj, který umožňuje živě sledovat procesy množení buněk v ječmeni. O objevu, na kterém experti z ÚEB spolupracovali s týmy z Univerzity Palackého, informuje …

Složité eukaryotické buňky vznikly nejspíš někdy před 2 miliardami let. O této události s oblibou píše Nick Lane, jehož několik knih vyšlo i v češtině. Podle Lanea a dalších vědců vznikla složitá buňka spolu s pohlcením mitochondrií prakticky v jediném kroku, jako celkem nepravděpodobná událost (hypoteticky: ke vzniku složitého života …

Jediná sloučenina rozhoduje o tom, kdy se buňky folikulů (vlasových váčků) dělí a kdy odumírají. Tento objev by mohl umožnit nejen léčbu plešatosti, ale také urychlit hojení ran; vlasové folikuly jsou totiž zdrojem kmenových buněk. Například játra a žaludek se v reakci na zranění či poškození regenerují pomocí buněk, které …

Stres spouští v těle celou kaskádu dění. Na buněčné úrovni na něj reaguje také tzv. transkripční faktor p53, který brání tomu, aby se vlivem stresu staly z normálních buněk buňky nádorové. Významnou roli hraje i další transkripční faktor FOXO4. Za stresových podmínek pak tyto proteiny interagují a společně zvyšují produkci …

Kontraktilita dává buňkám možnost dělení, pohybu a změny tvaru. Doposud se mělo za to, že jediným mechanismem kontraktility v živočišných buňkách je vzájemná interakce proteinů aktinu a myozinu. Mezinárodní tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV a Technické Univerzity v Drážďanech nyní přišel s objevem aktinové …

Buňky, uspořádané podle anisotropie jejich okolí, reprezentují systém s vyšší entropií. Proces, kterým živé buňky vytvářejí tkáň, se neřídí jen zákony biochemie, ale důležitou roli v něm sehrává i termodynamika, zjistil mezinárodní vědecký tým. Jde opět o jeden z objevů, kterým může fyzika výrazně pomoct medicíně. Mnohobuněčné organismy – od …

Lipidy podobného typu se shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů. Vědcům z Heyrovského ústavu se díky unikátní technice podařilo proniknout do nitra buněčných membrán. Heyrovského ústav Akademie věd se může pochlubit další publikací výzkumné práce v prestižním magazínu Journal of Physical Chemistry Letters. Tento významný vědecký …

Cholesterol se k proteinům v membránách vůbec nepřibližuje. Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, jejich vliv na tyto vlastnosti byl …

Vědci umístili buňku na nosník, který osciloval pomocí laserového paprsku modulovaného na jeho rezonanční frekvenci. Švýcarští a britští vědci dokázali pomocí miniaturního vibrujícího nosníku monitorovat změny hmotnosti lidské buňky. Jejich metoda slibuje řadu aplikací, například by mohla přinést nové poznatky o působení různých léků nebo o chování nádorových buněk. Biologie …

Změny mezibuněčné hmoty jsou projevem degenerace srdce a mozku a souvisejí i s nádorovými onemocněními. Výzkumná skupina Mechanobiologie kardiovaskulárního systému Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedená dr. Giancarlo Forte, si připsala významný úspěch, neboť prestižní časopis Nature Communications dnes zveřejnil její článek s …