Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského rychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu [1] – zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z (alespoň) tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety. Experimentální objev na sebe …
více »Bosony W‘ v CERNu nenašli
Od objevu Higgsova bosonu v roce 2012 se fyzikové soustředí na vlastnosti této částice. Důležitá je hlavně otázka jeho hmotnosti. Dosavadní experimenty stanovily hmotnost Higgsova bosonu na 125 GeV, Standardní model však předpokládá hmotnost mnohem vyšší. Jedním z možných vysvětlení tohoto rozdílu by bylo, kdyby vedle 4 základních interakcí existovala …
více »Kvark-gluonové plazma teče jako voda
Kvark-gluonové plazma, tedy horká polévka elementárních částic, vyplňovalo vesmír několik mikrosekund po velkém třesku – nebo to alespoň předpokládáme. Nová studie ukazuje, že tato krajně exotická forma hmoty (však tehdejší teplota byla asi milionkrát vyšší než ve středu Slunce) mohla mít určité společné vlastnosti s obyčejnou vodou. Tok vody ovlivňují …
více »Předpověď nových částic: trojité fermiony
Experti dokázali vůbec poprvé identifikovat spinové vinutí kolem trojitých fermionů, tedy jejich vnitřní magnetický moment. Mezinárodní tým vědců identifikoval a charakterizoval materiál, ve kterém vznikají vzácné částice, takzvané tříbodové fermiony. Experti očekávají, že budou hrát důležitou roli v kvantových počítačích. Studii publikoval renomovaný časopis Physical Review Letters. Vědci zkoumali ferroelektrický …
více »Poprvé dokázali zchladit antihmotu pomocí laseru
Vědci z projektu Alpha v CERNu udělali významný pokrok při výzkumu antihmoty. Neobjevili sice žádnou její dosud neznámou vlastnost, ale dokázali vzorek antihmoty ochladit pomocí speciálního laserového systému vyvinutého na University of British Columbia až téměř k absolutní nule. Manipulace antihmoty laserem se podařila vůbec poprvé. Ne snad, že by …
více »Data z CERNu naznačují existenci zcela nových částic
Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …
více »Nová fyzika se nekoná. Struny vs. kvantová gravitace
Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …
více »Podivné asymetrie: Antikvarky v protonu fungují jinak
Proton je složen ze 2 kvarků u a jednoho kvarku d, kde by se v něm vzaly antikvarky? A co vůbec znamená, když v souvislosti s kvarky či antikvarky mluvíme o asymetrii? Vědci z Argonne National Laboratory popisují proton nepříliš obvyklým způsobem. Jeho základem jsou podle nich opravdu tři „hlavní“ …
více »50 let od první srážky protonů na kruhovém urychlovači v CERNu
ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …
více »Jak poznat kvarkovou hvězdu: 8 kandidátů
V nitru neutronových hvězd se může vyskytovat leccos, možná ani neutrony za uvedených podmínek nejsou stabilní. Viz také: Skrývají neutronové hvězdy kvarkovou hmotu? Stále ale mluvíme o neutronové hvězdě a tyto podivnosti by se týkaly jen jádra. Nicméně podle jiné teorie by mohly existovat i přímo kvarkové hvězdy, kdy proces …
více »