Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …
více »Silná interakce mezi neutrony je na velmi malých vzdálenostech odpudivá
Alespoň to tvrdí nový výzkum z MITu a z výsledků se odvozuje i nový popis fungování neutronových hvězd. Působí to celé dost překvapivě, protože silná interakce k sobě lepí nejen částice v atomovém jádře (tj. drží pohromadě útvar složený z neutronů i stejně elektricky nabitých protonů), ale navíc spojuje kvarky …
více »Majoranovy fermiony nenalezeny
Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …
více »Rozpad baryonů na leptony v CERNu naznačuje fyziku za standardním modelem
Fyzikové v CERNu pracující na urychlovači LHCb (tento detektor zkoumá hadrony obsahující kvark b, bottom nebo beauty, spodní nebo krásný) zaznamenali výsledky zpochybňující tzv. leptonovou univerzalitu. Tento koncept tvrdí, že na různé typy leptonů by měly základní síly působit stejně: elektrony, miony a tauony (tau leptony) by měly stejným způsobem …
více »Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm
Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …
více »Slepé uličky termojaderné fúze: bublinková fúze a fúze s pomocí mionů
Známá kauza údajné „studené fúze“ při elektrolýze z roku 1989 nebyla jedinou slepou uličkou souvisejících výzkumů. Co zkusit nechat reagovat namísto obyčejného deuteria jeho tzv. mezoatomy? Bublinková fúze V roce 2002 se objevila myšlenka o fúzi v misce vody. Rusi Taleyarkhan se svými kolegy z Národní laboratoře v Oak Ridge …
více »Dibaryony – mohou existovat obdoby deuteria z jiných kvarků a exotické periodické tabulky?
Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …
více »Již první výsledek KATRIN významně ohraničuje hmotnost neutrina
Neutrina sice mají nepatrnou hmotnost, přesto však hrají klíčovou roli v kosmologii i v částicové fyzice. Hmotnost těchto elementárních částic dosud neznáme, ale již první výsledek mezinárodního experimentu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino experiment) její rozsah výrazně zúžil. Podrobná analýza prvního čtyřtýdenního měření z jara 2019 ohraničila velikost této fundamentální veličiny …
více »Dalším kandidátem na temnou hmotu je supertěžké gravitino
Nejen axiony a WIMPy nebo lehká gravitina. Temnou hmotu by mohla podle nové hypotézy tvořit naopak velmi těžká gravitina. Na rozdíl od jiných teorií temné hmoty, které předpokládají pouze gravitační interakci mezi běžnou a temnou hmotou, by těžká gravitina interagovala i elektromagneticky a silně. Novou teorii navrhují Hermann Nicolai z …
více »Temná hmota může být i horká
Nebo přesněji řečeno interagující. Současná modely temné hmoty předpokládají verzi „cold“, tedy takovou, která interaguje s běžnou hmotou i sama se sebou pouze gravitačně. Faktem je, že žádné částice temné hmoty se dosud detekovat nepodařilo, nakonec existují i teorie existenci temné hmoty zcela popírající, které pozorované jevy vysvětlují např. úpravami …
více »