Archiv článků: černé díry

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

Z oblasti pod horizontem černé díry světlo neunikne. Černé díry (tedy ty, které aktivně pohlcují okolní hmotu) ovšem intenzivně září, a to samozřejmě ne Hawkingovým zářením, ale v důsledku vyzařování hmoty, které směřuje k horizontu nebo obíhá kolem. Nejintenzivnější bývá tato emise v rentgenové oblasti. Nová studie ukazuje, že ačkoliv …

Ve vesmíru nacházíme „normální“ černé díry vzniklé gravitačním zhroucením hvězd a pak superhmotné černé díry existující uprostřed galaxií. A co mezitím? Pokud superobří černé díry např. nevznikly skokem, pak by měly existovat i fáze „středně hmotných“ černých děr, ty však byl dosud problém zachytit. Většina astrofyziků, respektive většina modelů evoluce …

Při fúzi černých děr může v důsledku vyzařování gravitačních vln a zákona zachování hybnosti dojít k tomu, že výsledný objekt získá dostatečnou únikovou rychlost, aby přímo opustil galaxii – ve většině galaxií by mělo stačit asi 5 000 km/s. Vijay Varma (California Institute of Technology, Cornell University) Maximiliano Isi a …

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …

Už asi 10 miliard let vesmír zřejmě stárne a zpomaluje – v tom smyslu, že rychlost tvorby nových hvězd klesá, alespoň kam dohlédneme. Podle všeho jsou viníkem obří černé díry v jádrech galaxií. Nicméně galaxie uprostřed kup jsou proti vlivu svých černých děr relativně odolnější, praví nová studie. Možná někdy …

Ozvěny v signálech gravitačních vln naznačují, že horizont událostí černé díry má komplikovanější povahu. A jak to souvisí s Hawkingem a entropií černých děr? Představa zesnulého Stephena Hawkinga o záření černých děr je dnes všeobecně přijímána, ale bez empirického důkazu. Z entropie černých děr vyplývá jejich teplota, z toho zase …

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA). Většina černých děr je na obloze příliš malá na to, abychom …