Archiv článků: černé díry

Astronomové objevili oblaka hustého a studeného plynu, která byla vystřelena z nitra Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií. Tímto způsobem se totiž ztrácí hmota potřebná k tvorbě nových hvězd a v …

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …

Devátá planeta Sluneční soustavy je pouze hypotéza. Verze, že jde o černou díru, je tudíž hypotéza uvnitř jiné hypotézy. Nyní byl nicméně navržen způsob, jak by se přítomnost podobného objektu ve vnějších částech Sluneční soustavy dala zaznamenat. Studie publikovaná v Astrophysical Journal Letters spoléhá na projekt Legacy Survey of Space …

Nejtěžší známé neutronové hvězdy mají hmotnost asi 2,5 Sluncí, nejlehčí spolehlivě známé černé díry asi 5 Sluncí. Ale co mezi tím? Kupodivu na objekty tohoto typu téměř nenarážíme. Někde zde ale musí existovat limit určující, zda se po fázi supernovy hmota smrští do podoby neutronové hvězdy nebo dojde k radikálnějšímu …

Již v roce 1969 britský fyzik Roger Penrose navrhl, že by z rotující černé díry šlo čerpat energii pomocí částice procházející ergosférou. To je oblast nad horizontem událostí, kde už ale fungují dost speciální podmínky limitující pohyb částice (vzhledem k rotaci černé díry). Za určitých okolností by sem šlo vhodit …

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu. Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area …

Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …

A jak to souvisí se stínem černé díry, horizontem událostí a různými teoriemi gravitace? Pod horizont událostí kolem černé díry nedohlédneme, ale někde nad ním by měla existovat „rovnovážná“ oběžná dráha, kde světelný paprsek sice ze sevření černé díry neunikne, ale ani nebude pohlcen. K tomuto závěru došla studie vědců …