Archiv článků: černé díry

Obrázky černých děr, led na Enceladu, chybějící temná hmota, nejobyvatelnější exoplaneta a mise New Horizons. To jsou hlavní astronomické události roku, jak je vybral web Astronomy.com. Řada novinek na téma černých děr se už objevila v přehledu nejčtenějších článků na tomto webu. Nejčtenější články roku 2019: Google miluje černé díry …

V následujícím přehledu najdete top roku na Sciencemagu – články seřazené dle čtenosti a tedy mezi čtenáři nejoblíbenější, alespoň z jednoho úhlu pohledu. Dlužno však dodat, že prakticky všechny texty v tomto top se mezi nejčtenější dostaly proto, že je vybral Google. A to občas přímo do českých Google News, …

Jak mohly superhmotné černé díry narůst do takových rozměrů už v rané fázi vývoje vesmíru? Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let . Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou …

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …

Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno …

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …