Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V centru některých galaxií může být černých děr více

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu.
Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area Telescope) byla publikována v Astrophysical Journal.
Výtrysky záření, jejichž zdrojem je zahřívající se hmota padající do černé díry, bývají emitovány v celém spektru vlnových délek, většinu této energie nicméně nese záření gama. Obecně jsou tyto záblesky (respektive jejich intenzita) nepředpověditelné. Vědcům se ale nyní podařilo v datech za devět let objevit několik vzorů, tedy periodické chování opakující se např. po 2 letech – obecně to údajně vůbec nebylo jednoduché, stejně jako identifikace galaxií, které tyto opakující se pulzy generují.
Vysvětlení mohou být různá, třeba modulace toku hmoty padající do černého díry. Spoluautor studie Marco Ajello z Clemson University navrhuje jako zajímavou možnost, že periodicitu způsobují dvojice černých děr, které rotují kolem sebe. Cyklické chování emisí bylo zaznamenáno v 11 galaxiích ze sledovaných více než dvou tisíci, jde tedy rozhodně o jev výjimečný. V dalších 13 případech je eventuální periodicita nejistá. Až dosud bylo takové chování známo pouze u dvou blazarů.

P. Peñil et al, Systematic Search for γ-Ray Periodicity in Active Galactic Nuclei Detected by the Fermi Large Area Telescope, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/ab910d
Zdroj: Clemson University/Phys.org

Poznámka: Co zvláštního se stalo při evoluce těchto galaxií? Asi nepůjde o důsledek srážky dvou galaxií, které posléze splynuly, v takových případech by se černé díry sotva dostaly tak blízko k sobě…? Zde jsou obě díry součástí jediného aktivního jádra – tedy samozřejmě za předpokladu, že nová hypotéza má pravdu. (Bylo by takové uspořádání dlouhodobě stabilní, nebo by časem došlo k fúzi černých děr?)

Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla

Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *