Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …
více »Superradiace má kolem černých děr tvořit mraky neznámých ultralehkých částic
Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …
více »Středně velké černé díry trhají a požírají tisíce hvězd
V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …
více »Superhmotné černé díry mohly vznikat přímo v raném vesmíru
A jak to souvisí s temnou hmotou? Tu zase mohou tvořit ultralehké, přitom však opravdu obří „částice“, alespoň podle studie fyziků z Brookhaven National Laboratory. Rané černé díry představují problém. Z pozorování vyplývá, že superhmotné černé díry vznikaly již velmi záhy, jenže současně to podle našich modelů vypadá, že na …
více »Neutronové hvězdy se po srážce do černé díry zřejmě nezhroutily hned
Nový výzkum ukazuje, že po kolizi neutronových hvězd zřejmě zhruba sekundu existoval zvláštní objekt víceméně neznámého typu. V roce 2017 a od té doby ještě několikrát se podařilo zachytit gravitační vlny, které provázely fúzi neutronových hvězd za vzniku černé díry. Otázka zní, jak rychle tento proces („vytvoření horizontu“) proběhne. Podle …
více »Jak poznat červí díru? Po čem má pátrat Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence. Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a …
více »Objev nejbližší černé díry odvolán
V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii. Původní …
více »Našli superhmotnou černou díru ukrytou v prachovém prstenci
Rozdíly ve vzhledu aktivních jader galaxií vznikají díky různé orientaci, ve které ze Země pozorujeme černou díru a její prstenec. Pomocí interferometru VLTI pracujícího na Evropské jižní observatoři astronomové zkoumali oblak prachu v centru galaxie M77, který ukrývá superhmotnou černou díru. Pozorování přispěla k potvrzení 30 let staré předpovědi a …
více »Pozorovali fúzi černých děr druhé generace
Astronomové se domnívají, že se jim poprvé podařilo objevit splynutí dvou černých děr, které se vůči sobě pohybovaly po velmi výstředních drahách. Podle studie publikované v Nature Astronomy vědci z Rochester Institute of Technology a University of Florida to může vysvětlit některé podivnosti v datech o fúzi černých děr, jak …
více »Binární černé díry – relativistická obdoba problému tří těles
Dochází před fúzí černých děr k nějaké rezonanci jejich rotací? Jak známo, problém tří těles nemá v newtonovské dynamice obecné analytické řešení, což ovšem nebrání více či méně přesně jej řešit iteračně. Méně se už ví, že v obecné teorii relativity (respektive v Einsteinových rovnicích) stačí k podobnému „zmatení rovnic“ …
více »