Supermasivní černá díra ve středu Mléčné dráhy se otáčí tak rychle, že deformuje okolní prostoročas do tvaru, který může vypadat jako fotbalový (rugbyový, viz komentáře) míč, vyplývá z nové studie využívající data z rentgenové observatoře Chandra a z Very Large Array (VLA). Centrální černá díra Mléčné dráhy Sagittarius A* (zkráceně …
Read More »Nejstarší černá díra
Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …
Read More »Nejlehčí černá díra – nebo nejtěžší neutronová hvězda?
Mezinárodní tým astronomů objevil v Mléčné dráze nový objekt neznámého typu, který je těžší než nejtěžší známé neutronové hvězdy a zároveň lehčí než nejlehčí známé černé díry. Pomocí radioteleskopu MeerKAT našli astronomové z několika institucí včetně Manchesterské univerzity a německého Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii objekt na oběžné dráze kolem …
Read More »Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější
V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …
Read More »Chybějící článek nalezen: supernovy dávají vzniknout černým dírám nebo neutronovým hvězdám
Astronomové objevili přímou souvislost mezi explozivním zánikem masivních hvězd a vznikem nejkompaktnějších a nejzáhadnějších objektů ve vesmíru – černých děr a neutronových hvězd. S pomocí dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) a dalekohledu ESO NTT (New Technology Telescope) se dvěma týmům podařilo pozorovat následky exploze supernovy v blízké galaxii a …
Read More »John Michell: Otec černých děr z 18. století
Černé díry jsou obvykle vnímány jako objev 20. století. Na jeho počátku, v roce 1916 publikoval Albert Einstein obecnou teorii relativity, jejíž rovnice použil k výpočtům jeho kolega, fyzik Karl Schwarzschild. Tomu se podařilo matematicky popsat sférické části prostoročasu, zakřivené kolem koncentrované hmoty natolik, že se stává neviditelnou pro vnější …
Read More »Co se stane s hvězdou, má-li uvnitř černou díru? Prý skoro nic
V hypotetickém scénáři by malé primordiální černé díry mohly být zachyceny nově vznikajícími hvězdami. Mezinárodní tým pod vedením vědců z Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku nyní modeloval vývoj těchto tzv. Hawkingových hvězd a zjistil, že mohou mít překvapivě dlouhou životnost a v mnoha ohledech se podobají normálním hvězdám. Příslušná studie …
Read More »Nová studie odhaluje dosud neznámé stravovací návyky superhmotných černých děr
Astrofyzikové dosud předpokládali, že obří černé díry nacházející se v centrech galaxií rostou spíše pomalu. Nové simulace ale naznačují, že to může být jinak. Podle nových 3D simulací s vysokým rozlišením obří rotující černé díry zkroutí okolní časoprostor a rychle roztrhají akreční disk, který je obklopuje. Disk rotujícího plynu a …
Read More »Obří černá díra z počátků vesmíru nevznikla z hvězdy
Astronomové objevili pomocí dalekohledů NASA dosud nejvzdálenější černou díru sledovanou v rentgenovém spektru. Nachází v raném stádiu růstu, které dosud nebylo pozorováno, a její hmotnost je podobná hmotnosti hostitelské galaxie. Kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se týmu podařilo nalézt charakteristický znak rostoucí černé díry …
Read More »Obří černou díru pozorovali na subparsekové škále
V nové studii se výzkumníkům nejprve poprvé podařilo zachytit akreční tok směřující k obří černé díře v rámci disku s vysokou hustotou plynu. Mezinárodnímu výzkumnému týmu pod vedením Takumy Izumiho z japonské Národní astronomické observatoři se podařilo dosáhnout milníku, kdy vědci s extrémně vysokým rozlišením (přibližně 1 světelný rok) pozoroval …
Read More »
Sciencemag.cz
