Archiv článků: chemie

Experimenty s molekulovými paprsky chtějí změnit způsob výzkumu aerosolů

Aerosoly mají zásadní vliv na počasí i globální oteplování. Tyto velmi malé částečky se ovšem obtížně studují v přírodě. Jejich chování dlouhodobě zkoumají v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, využívají k tomu unikátní přístroj CLUB a podmínky vzniku aerosolů studují pomocí molekulových paprsků. Díky tomu by se mohl …

více »

Nanomateriál z fluorografenu odhalí antibiotika ve vodě

Malá krabička propojená s mobilním telefonem. Právě tak vypadá nový biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity …

více »

Nová technologie zrychlí imunochemické testování

Vědci ve spolupráci s vývojáři z průmyslu vyvinuli technologii, která umí připravit plně syntetický polymer a výrazně zjednoduší i zlevní analýzy na prokázání přítomnosti patogenu nebo specifické protilátky v organismu. Nově licencovaná technologie vznikla ve spolupráci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, firmy Elisa Development, bio-inovačního centra i&i Prague a firmy …

více »

Zdokonalili konverzi fotonů na vyšší energii

Sluneční světlo obsahuje vysokoenergetické ultrafialové fotony s vlnovou délkou kratší než 400 nm, které lze využít například k fotopolymeraci za vzniku pryskyřic a aktivaci fotokatalyzátorů chemických reakcí (výroba „zeleného“ vodíku, umělá fotosyntéza a další procesy výroby organických látek paliv apod.). Ultrafialové záření také funguje jako dezinfekce. Z dopadajícího slunečního záření …

více »

Kovy vzácných zemin lze separovat pomocí éteru

periodická tabulka

Novou metodu pro separaci kovů vzácných zemin a přechodných kovů vyvinuli v Idaho National Laboratory. Postup by měl umožnit efektivní recyklaci těchto prvků z magnetického odpadu s pouze nízkou spotřebou energie. V současnosti se z řady materiálů, které dosloužily, recyklace těchto třeba i celkem drahých prvků prostě ekonomicky nevyplatí. Nový …

více »

Vyzkoušejte si obory budoucnosti na VŠCHT. Dny otevřených dveří již 27. a 28. ledna

Chemická kybernetika, biochemie a mikrobiologie, environmentální analýza či vodíkové technologie a nanomateriály. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze pořádá 27. a 28. ledna 2023 Dny otevřených dveří, na nichž představí zájemcům široké spektrum studijních programů budoucnosti. Kromě toho čekají na návštěvníky exkurze po špičkově vybavených výzkumných laboratořích, prohlídky jedné z nejstarších …

více »

Další uhlíkový materiál: Syntetizovali grafulleren, superatomární grafen

Nově připravené modifikace uhlíku zajímavým způsobem kombinuje grafen a fullereny. V šestiúuhelníkové struktuře grafenu jsou jednotlivé atomy uhlíku nahrazeny právě podjednotkami fullerenu. Výsledek se označuje jako grafulleren. Jedná se o 2D materiál v tom smyslu, že se ho podařilo připravit i v podobě jediné vrstvy. Samozřejmě má ale mnohem větší …

více »

Hořčík se za vysokých tlaků změní v elektrid

Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se podařilo stlačit hořčík při třikrát větším tlaku, než jaký panuje v zemském jádře. Potvrdilo se, že za těchto podmínek krystalová mřížka změní svou strukturu a z kovu se stane elektrid. Dosud ovšem toto přesvědčení stálo pouze na teoretických předpokladech a simulacích, experimentálně podobně …

více »

Během ohňostrojů se do prostředí snesou desítky tun toxických látek

Bez ohňostrojů si řada lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Osvětlená barevná obloha a zábavná pyrotechnika je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Zdravotní rizika emisí z …

více »

Impakty a vulkanismus na rané Zemi i Marsu

Na základě poznatků vyplývajících ze současného výzkumu evoluce Sluneční soustavy je usuzováno, že chemické prostředí raných planet bylo v prvních stovkách milionů let po jejich zformování do značné míry ovlivněno impakty těles pohybujících se během postakreční fáze v protoplanetárním disku po nestabilních drahách [140]. Meteority představují rezidua meziplanetární hmoty, která …

více »