Archiv článků: chemie

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

Nylon typu 6-6 (polyamid 6.6) má řadu výhodných vlastností, je pevný, trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Problém je, že při jeho výrobě se používá jako katalyzátor zinek, jehož zásoby se rychle ztenčují – podle některých odhadů ho zbývá tak na půl století až století. Zinek funguje jako katalyzátor a …

Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Vědět, k jakým produktům povede určitá chemická reakce, má zásadní význam pro návrh ekologicky přijatelného postupu v chemické syntéze. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR formulovali novou teorii umožňující rozvětvené chemické reakce předpovídat. Vyvinuli také metodu, jak syntézu prvků nasměrovat k co nejefektivnějšímu, i pro životní prostředí …

Nové látky vznikají sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá …

Jaká je vůbec příčina, že se někde koncentrují ložiska zlata? Zlato je nereaktivní, a mohlo by být tedy v zemské kůře rozptýleno rovnoměrně. Mezinárodní skupina geochemiků nyní dává vznik zlatých ložisek do souvislosti s arsenem. Což by dále vysvětlovalo, proč otrava arsenem pronásledovala zlatokopy i další lidi, kteří v minulosti …

Vědci nalezli způsob, jak připravit první kladně nabité karborany – tedy sloučeniny boru, vodíku a uhlíku. Objev může pomoci k efektivnějšímu léčení některých zhoubných nádorů pomocí protonové borové záchytové terapie. Tyto sloučeniny lze dopravit přímo do rakovinotvorné buňky, po jejím zničení pak okolní tkáň zůstane nepoškozená. Na výzkumu spolupracovali vědci …

Získat materiál pro nejčernější ciferník hodinek trvalo vědcům rok. V takové formě a na takové ploše, jako jsou hodinky, černou formu oxidu titaničitého dosud nikdo na světě nepoužil. Výzkumníci Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice našli cestu, jak vyrobit unikátní černou formu oxidu titaničitého. Ten se používá …

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze, společnost ČEZ a další subjekty řeší celý produkční řetězec pro využití lithia z Cínovce. Průmysl, zásoby a těžba Na Cínovci v Ústeckém kraji se nachází ložisko lithné slídy cinvalditu. Chce ji těžit firma Geomet, která patří pod společnost ČEZ. Nyní se dokončuje …