Archiv článků: chemie

Jak to, že se kapičky oleje někdy smísí s vodou?

Chemici objevili nepravé vodíkové vazby. Za určitých okolností se olej může ve vodě rozptýlit v podobě malých kapiček, a to bez potřeby emulgátorů (obecně: dalších stabilizujících molekul). Výsledný stav je navíc celkem stabilní. Toto podivné chování chemiky dlouho trápilo, protože pro něj neexistovalo žádné všeobecně přijímané vysvětlení. Tým vědců z …

více »

Proč je marihuana cítit jako skunk

Prý za to mohou látky obsažené také v česneku. Konopí seté Cannabis sativa je v různé míře cítit, některé odrůdy se proto přímo označují jako „skunk“ – podle pižmovitého štiplavého zápachu. Někteří lidé ho hodnotí jako příjemný, většina ovšem naopak. Zajímavé je, že až dosud jsme přesně nevěděli, jaké konkrétní …

více »

Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

více »

Chuťoví chameleoni

Mirakulin sám o sobě je bez chuti. Pokud se nám však dostane na chuťové buňky na jazyku, budou nám po několik hodin všechny kyselé nápoje a pokrmy chutnat tak, jako kdyby obsahovaly velkou dávku cukru. Hledání umělých sladidel má dlouhou historii. Zpočátku po nich vědci pátrali proto, že cukr byl …

více »

Znovu vyrobí parfémy používané za časů Kleopatry

Jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence? A jaké vůně z nich vyráběli? Sean Coughlin z Filosofického ústavu AV ČR chce experimentálně rekonstruovat postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů. Na projektu s názvem Alchymie vůní spolupracuje s týmem historiků, egyptologů, filologů a organických chemiků. V příštích pěti …

více »

Nejpevnější stavební materiál: Most z 3D tiskárny unese 300násobek vlastní hmotnosti

Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory navrhli nový kompozit na bázi křemičitého písku, který se hodí pro aditivní výrobu 3D tiskem, konkrétně technikou nastřikování pojiva (binder jett printing). Kompozit umožňuje vytvářet struktury se složitou geometrií a vysokou pevností a je rozpustný ve vodě. Studie publikovaná v časopise Nature Communications demonstruje …

více »

V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

více »

Ve vzdálené mladé galaxii poprvé detekovali fluor

Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …

více »

Čistě anorganické perovskity by měly být v solárních článcích účinnější

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

více »

RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

více »