Archiv článků: chemie

Vodní most a vodní baterie

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kapaliny se mnohdy chovají poněkud šokujícím způsobem – a nemusí jít přitom pouze o hélium při teplotě blízké absolutní nule, ale i o zcela běžnou vodu. Jev zvaný „vodní most“ vznikne následovně: vezmeme 2 kádinky, naplníme je vodou (čistou, např. opakovaně předestilovanou) až těsně pod okraj a dáme je k …

více »

Sodíkové články jsou zatím jen prototypem

Stávající Li-Ion baterie by mohly být nahrazeny technologií Na-Ion. Sodíku je na Zemi více, je tedy levnější. Stále ale zbývá vyřešit celou řadu překážek. Hlavní problém sodíkových baterií prozatím spočíval v tom, že se dlouho nabíjejí. To by ještě dalo přežít, stejně tak se ale dlouho vybíjejí, jinak řečeno na …

více »

Iontové kapaliny: víc než jen rozpouštědla

Studium a vývoj iontových kapalin s takovým složením a funkčními skupinami, které mohly plnit úlohu nejen rozpouštědla, ale i například katalyzátoru nebo chelatačního činidla Iontové kapaliny mají použití v syntetické chemii, mohou sloužit k separaci plynných i kapalných směsí, jako elektrolyty v bateriích, lubrikanty a teplosměrná média. Využitím iontových kapalin …

více »

Největší elektrolytická výrobna vodíku

Společnost Siemens uvedla do provozu největší elektrolytickou výrobnu vodíku na světě – Energiepark Mainz. Zařízení, které se nachází v německé Mohuči, je unikátní nejen svojí výrobní kapacitou, ale také svojí schopností efektivně zužitkovávat nadbytečnou energii z obnovitelných zdrojů při produkčních špičkách. Celý projekt, na kterém se podíleli i odborníci ze …

více »

Nanočástice umožní stanovit hladinu dopaminu v mozku

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci objevili zcela nový způsob, kterým dokáží izolovat látky důležité pro odhalení některých závažných nemocí, včetně Parkinsonovy choroby. Postup využívá unikátní vlastnosti nanočástic a široké uplatnění by mohl najít nejen díky vysoké citlivosti, ale i jednoduché a rychlé …

více »

Karlův most se stavěl bez vajec

„Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla,“ tvrdí to na základě svého nejnovějšího průzkumu vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR. Jejich několikaletý výzkum, který provedli na sice obtížně dostupné, ale opravdu původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, …

více »

Jak se z vody stane led?

Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …

více »

Ozářená voda plná radikálů

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Výzkum vzešlý ze spolupráce vědců z VŠCHT Praha a z berlínského Helmholtzova centra pro materiály a energie odhalil vznik neočekávaných radikálů ve vodě působením rentgenového záření. Tyto radikály vznikají prostřednictvím doposud nepoznaného děje, kterým se voda zbavuje přebytečné energie. Objevený děj vrhá nové světlo na mechanismus poškození biologických molekul ionizujícím …

více »

Enzymy preferují při syntéze DNA umělé nukleotidy

Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně …

více »

Nejmenší krystal ledu potřebuje 275 molekul vody

Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close