Archiv článků: chemie

K čemu je DNA složená do kvádrů

Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …

více »

Přímá přeměna metanu na metanol má šanci prosadit se v průmyslu

Ve světě chybí levná technologie na zpracování těženého metanu a současně významně roste poptávka po metanolu. Transfer nové kompaktní metody přeměny metanu na metanol, kterou vyvinul tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Dědečka, má velkou šanci na uplatnění v průmyslu. Na prvním Transfera Technology …

více »

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

periodická tabulka

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

více »

Supramolekulové komplexy ze žlučových kyselin

Přidání několika kapek vody do roztoku komplexu vedlo k vytvoření zcela nových materiálů v podobě extrémně symetrických šestihranných částic. Ondřej Jurček z výzkumné skupiny profesora Radka Marka z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity vytvořil spolu s mezinárodním týmem chemiků nové a velmi zajímavé supramolekulární materiály, které by mohly najít uplatnění …

více »

2D materiály mají i okraje

Tedy jinak řečeno, vlastnosti dvourozměrného filmu se mohou lišit podle toho, zda je jeho hrana hladká nebo zda jsou zde atomy uspořádány cik-cak. U 2D vrstev dichalkogenidů přechodných kovů, jako je sulfid molybdeničitý MoS2, může okraj třeba určovat i magnetické nebo katalytické vlastnosti materiálu. U 2D forem dichalkogenidů přechodných kovů, …

více »

Podchlazená voda může být stabilní

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

…a je směsí 2 různých kapalin. Nový výzkum tvrdí, že kapalná voda může existovat i při teplotách opravdu hodně pod bodem mrazu, např. i kolem 190 K. V Pacific Northwest National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energetiky USA, získali experimentální data, která mohou objasnit podivné chování vody při extrémně nízkých …

více »

Vnější elektrické pole ionizuje vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Už při pokojové teplotě se voda v důsledku náhodných pohybů a existence dipólů neustále proměňuje. Náboje na kyslíku a vodíku vytvářejí elektrická pole, která mohou vytrhnout elektron z jeho obalu, eventuálně i rozbít vazby mezi atomy. Vznikající elektrony se ovšem velmi rychle rekombinují, elektrické pole vody existuje jen na molekulární …

více »

Mechanochemie: čpavek se na železe dá i utlouct

Místo teploty a tlaku můžeme prý při syntéze amoniaku postupovat podobně jako při výrobě másla. Chemickou reakci „utlučeme“. Zvládnout syntézu amoniaku z dusíku a vodíku za méně extrémních podmínek – tj. nižších tlaků a teplot – než při klasickém Haber-Boschově procesu je cílem chemiků už více než století. Klasický postup …

více »