Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …
více »Zlato jako kouzelná hůlka
Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …
více »Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách
Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se projevila jako změna v optických vlastnostech center. Redoxní reakce hrají zásadní roli při udržování metabolických a dalších procesů v živých buňkách. Pro lepší pochopení těchto procesů se vědci snaží vyvinout různé nanosondy použitelné přímo v …
více »Huminové látky ve vodě
Huminové látky jsou složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností v rozmezí několika stovek až desítek tisíc a jsou přítomné ve všech přírodních povrchových vodách (Edwards a Amirtharajah 1985; Leenheer a Croue 2003; Pivokonská 2007; Matilainen a kol. 2010). Huminové látky se ve vodě vyskytují jako jednotlivé molekuly nebo …
více »Na Marsu bychom prý mohli stavět z chitinu
Chitin používají členovci jako materiál pro své exoskelety a nachází se rovněž v buněčných stěnách hub. Vědci nyní navrhují, že bychom chitin a látky od něj odvozené mohli ve velkém využívat i na Marsu, a to jak k budování obytných apod. komplexů, tak třeba i k výrobě nástrojů typu nožů …
více »Vznik těžkých prvků ve vesmíru: srážky neutronových hvězd jich nedokázaly vytvořit dostatek
Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …
více »Syntéza nových polymerů pro displeje a nanoelektroniku
Specifickému vnitřnímu uspořádání vazeb, tzv. p-konjugaci, molekul vstupujících do reakce odpovídají určité vibrační stavy. Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou …
více »Exoplanety mohou být i z diamantů
Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …
více »Třetí generace koordinačních sloučenin mědi proti nádorům
Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně. Další látky, které mají šanci stát se v budoucnu součástí protinádorové farmakoterapie, vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní …
více »Fosfan v atmosféře Venuše opět vyvolal spekulace o místním životě
Fosfan (fosfin, fosforovodík, PH3) na Zemi vzniká pouze činností mikroorganismů nebo při průmyslových procesech. Objev této molekuly v atmosféře Venuše proto vede znovu k úvahám o možném místním životě. Atmosféra Venuše by pro život (cca mikroorganismy pozemského typu) byla mnohem příznivějším místem než žhavý povrch planety; v různých vrstvách panují …
více »