Dynastie Severní Čou se datuje do let 557–581 n. l. Za své vlády v letech 560-578 n. l. pak nejvýznamnější panovník této dynastie císař Wu vybudoval silnou armádu a po porážce dynastie Severní Čchi sjednotil severní část Číny. Studie zveřejněná v Current Biology nyní na základě analýzy DNA rekonstruovala, jak …
více »Předchůdkyně Hedvábné cesty a její počátky
Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …
více »Nejstarší písemná zmínka o polární záři má být ze starověké Číny
Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …
více »Novoasyrská zbroj doputovala do Číny
Archeologové zkoumali unikátní koženou šupinovou zbroj nalezenou v hrobce jezdce v severozápadní Číně. Design a konstrukční detaily zbroje naznačují, že pochází z novoasyrské nebo novobabylonské říše z období mezi 8. a 6. stoletím př. n. l.. Zbroj byla objevena v roce 2013 v hrobce asi 30letého muže v Yanghai (Jang-chan, …
více »Velmi staré pivo z jižní Číny bylo vyrobeno s pomocí plísní
Neolit v jižní Číně byl od počátku založen na rýži, takže totéž platí i pro hlavní složku příslušného piva. Jeho zbytky byly nalezeny v keramických nádobách z mohyly z Qiaotou (Čchiao-tu, či jaká má být správně transkripce). Nález je datován do doby kolem r. 7000 př. n. l., kdy zde …
více »Nejstarší mincovna ze starověké Číny
Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …
více »Nad knihou: Kulový blesk
Čínský spisovatel Liou Cch‘-sin je u nás známý díky trilogii Problém tří těles. Již předtím ale napsal knihu Kulový blesk, což je opět sci-fi, jak má být – tedy zajímavá rozhodně i z hlediska vědeckých spekulací. Dokonce bych doporučoval knihu číst spíše jako („hypotetickou“) populárně naučnou literaturu než beletrii, protože …
více »Jak se pěstování rýže šířilo jihovýchodní Asií
Archeologové se již dlouho dohadují o způsobu šíření neolitu v Evropě – přejímali ho spíše místní lidé, nebo docházelo k migraci? Podobnou otázku lze položit i v případě jihovýchodní Asie. David Reich (populační genetik z Harvardu) a Ron Pinhasi (fyzický antropolog z Vídeňské univerzity) nyní rekonstruují historii této oblasti podle …
více »Genetické analýzy a šíření austroasijských jazyků
Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny. Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace Jihovýchodní Asie. Jedním ze členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých …
více »Proč Čína ztratila zájem o střelné zbraně
Proč si Čína neudržela svůj náskok v oblasti palných zbraní … pokud jde o odpověď, panuje mezi odborníky jen malá shoda. Viz také: Střelný prach a Evropa Nejoblíbenější teorií, na jejíž verze jsme již narazili v předchozích kapitolách, je, že Evropané těžili z unikátního západního způsobu vedení války. Zdědili ho …
více »