Archiv článků: čísla

V Eulerově době pojali lidé podezření, že jsou ještě „horší“ čísla než iracionální, totiž čísla, která nejenže jsou iracionální, ale nejsou ani kořenem žádné algebraické rovnice. Taková čísla byla nazvána transcendentní. Nebylo vůbec samozřejmé, že taková čísla skutečně existují. Například rovnice sin x = 1/2 (2) je transcendentní, protože není …

90 let starý problém z oblasti geometrie padl díky speciálnímu nasazení algoritmu, který převedl matematickou otázku na problém splnitelnosti. Kellerova domněnka spadá do kategorie populárních problémů dláždění. Otázka zní, zda rovinu můžeme pokrýt jedním typem dlaždic, aniž by se překrývaly jejich hrany (viz obrázek pro čtverce; jindy se problém formuluje …

Zlomky nikoliv jako neúplné kousky tabulek, ale míněno matematicky. Lineární písmo A není obecně rozluštěno, respektive známe sice pravděpodobnou zvukovou hodnotu celé řady znaků, které jsou totožné s lineárním písmem B, nikoliv však příslušný jazyk. V obou písmech je nejspíš totožný i zápis čísel, takže této části rozumíme rovněž. Alespoň …

Hravý problém z oblasti teorie čísel, součet tří krychlí. Mohou být celá kladná čísla vyjádřena jako součet tří trojmocí? Nejde to pro čísla, která při dělení 9 dávají zbytek 4 nebo 5, je ale taková omezující podmínka dostatečná? Pro všechna ostatní čísla to jde? Odpověď prozatím neznáme. Navíc je třeba …

Je π normální? Paradoxně je tato otázka stále nezodpovězena a znovu a znovu si ji klade mnoho matematiků. Iracionální číslo je normální, pokud platí, že se v jeho v desítkovém zápisu číslice 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 objevují se stejnou frekvencí. A totéž musí …

Jak naše podvědomí zpracovává čísla. O kulatých číslech, radosti z rovnic, pohlaví čísel i o tom, co z toho vyplývá pro reklamu a cenovou politiku. Velká čísla zpravidla vyjadřujeme jako kulatá prostě proto, že je to pohodlnější, nebo tím dáváme najevo, že jde o hrubý odhad. Co se stane, dostaneme-li …