Archiv článků: dna

Na počátku života prý mohly stát chimerické řetězce – jedno z vláken v podobě RNA, druhé jako DNA. Scripps Research Institute představuje významné centrum, kde se provádějí jak výzkumy prebiotické chemie, týkající se jak RNA světa a systémů, v nichž by RNA mohla být např. svou vlastní polymerázou, tak i …

Skutečně náhodná čísla se obvykle generují pomocí fyzikálních metod, co to zkusit chemicky? I takové návrhy už tu byly, ale nyní došlo i k praktickému předvedení. Pořadí písmenek v genomu živých organismů náhodné určitě není, a to ať už se díváme na kódující nebo nekódující části. Výzkumníci ze švýcarského technologického …

Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook). Saptarshi Biswas z Meghnad Saha …

Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny. Mechanizmus vzniku gigantických genomů rostlin objasňuje studie mezinárodního týmu vědců, která právě vyšla …

V molekulární a buněčné biologii, stejně jako v medicínské diagnostice, se často využívá fluorescenčního značení biomolekul. Jednou z molekul, které je možno takto značit, je i DNA. Skupina vědců pod vedením Michala Hocka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinula novou fluorescenční sondu právě pro DNA v podobě …

Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

RNA svět je pouze hypotéza, nicméně kromě samotného zjištění, že RNA dokáže hrát roli informačního média i enzymu, o něm mohou svědčit i další relikty dodnes přetrvávající v v architektuře a biochemii současného života. Představme si, že posloupnost událostí na počátku života mohla být následující: – RNA svět – RNA …

Nadějným přístupem k nanotechnologiím bylo už řadu let vytváření přesně definovaných struktur pomocí DNA. Ta se kvůli párování komplementárních bází může skládat nejen do dvojšroubovice, ale i do podoby nejrůznějších mnohoúhelníků, kostek a podobných tvarů. Navíc dokáže tímto způsobem k sobě přitáhnout i další navázané atomy/molekuly. Výsledkem jsou pak i …