MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu mohou fungovat jako genový počátek. Týmy Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Kristiana Vlahovička z Univerzity Záhřeb popsaly unikátní evoluční mechanismus. V článku v časopise Genome Research ukazují, jak skrze tzv. mobilní elementy probíhá recyklace genetického …
více »
Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky …
více »
Aktivní látka ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC, kterou obsahují některé opalovací krémy i další výrobky denní péče, není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buněk člověka. S tímto zásadním zjištěním přišli odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Uvedli …
více »
Moderní vědecké metody umožňují “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Téměř. Oříšek představují tzv. repetitivní sekvence – části, které obsahují velké množství stejných, stále se za sebou opakujících úseků. Dosud používané metody totiž neumožňovaly určit přesný počet, ani délku těchto opakování. Tento problém vyřešil až počítačový program TAREAN, vyvinutý …
více »
Báze DNA nabízejí teoreticky obrovskou hustotu záznamu. Často diskutované jsou projekty DNA počítačů, DNA však nemusí fungovat jen jako aktivní výpočetní prvek, ale také hrát roli úložiště. Vědci z Columbia University a New York Genome Center nyní demonstrovali, kolik dat lze do DNA vlastně uložit a jak by při tom …
více »
Skládat z DNA různé krychle a podobné trojrozměrné útvary už nějaký čas umíme – této metodě se často říká „DNA origami“. Nicméně má stále řadu omezení. Tak např. jde o postup, který musí probíhat čistě technologicky jako inženýrská konstrukce, kdy syntetizujeme jednotlivé části DNA a po sobě jdoucími kroky je …
více »
Technicky jde o záměnu adeninu (adenosinu) za inosin, co z toho ale vyplývá pro hlavonožce nebo obecné chápání evoluce? Těžko říct. Přenos informace v rámci pozemského života obecně funguje směrem DNA-RNA-protein. Eukaryotické organismy mají k dispozici i tzv. alternativní sestřih, kdy se na úrovni RNA mohou geny číst různým způsobem, …
více »
Genetici a bioinformatici už asi 40 let používají k porovnávání sekvencí DNA tzv. Wagner-Fischerův algoritmus. Tímto způsobem lze zjistit minimální počet elementárních operací, jimiž jednu sekvenci dokážeme přeměnit na druhou, tedy rozdílnost obou řetězců. Za elementární operace považujeme vložení nebo smazání „písmene“ nebo jeho přepis za jiné písmeno. (Poznámka: někdy …
více »
Nový objev může být klíčem k porozumění vzniku autoimunitních onemocnění u člověka. Dlouhodobá spolupráce mladého molekulárního biologa Zdeňka Parise z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s kolegy ze dvou laboratoří v USA přinesla brilantní výsledek – objev dvoukrokového mechanismu pro úpravu RNA, která se zúčastňuje tvorby bílkovin v buňce. …
více »
Nukleosidy jsou nejen základními stavební kameny nukleových kyselin a tím i života, ale jsou využívány i v medicíně jako protivirová a protinádorová léčiva. Bohužel současné metody syntézy a výroby syntetických i přirozených nukleosidů jsou obvykle velmi neefektivní, pracné a zdlouhavé procesy, které jsou často neselektivní (vedou ke směsím produktů) a …
více »
Sciencemag.cz
