Archiv článků: eneolit

Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …

Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …

Po loňském výzkumu mohyl v nedalekých Dušníkách a ve Vražkově se letos práce soustředí na dlouhou stavbu na rozhraní katastrů Račiněves a Vražkov. Další tzv. dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli pohřeb významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní …

To, že Stonehenge mohlo hrát roli jakéhosi kalendáře, se předpokládá už dlouho. Orientace související se slunovraty je evidentní (takže památka i dnes láká všemožné potřeštěnce k příslušným „oslavám“). Nový výzkum nyní ale ukázal, jak by mohl monument odpovídat „kalendáři jako celku“. Timothy Darvill z Bournemouth University vyšel z toho, že …

Další dlouhou mohylu zkoumají archeologové u Vražkova na Podřipsku. Ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné. Unikátní projekt českých vědců zahrnuje vedle archeologického výzkumu i rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o téměř 6000 let starých pohřebních stavbách Evropy. Po výzkumu unikátně zachovalé mohyly v nedalekých Dušníkách …

Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Odhalili zachovalý mohylový násep a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. „Mohyla v …