Archiv článků: epidemie

První případ onemocnění COVID-19 vznikl mezi začátkem října a polovinou listopadu 2019 v Číně, přičemž nejpravděpodobnějším datem vzniku byl 17. listopad. Ukazují to David Roberts a Jeremy Rossman z Univerzity v Kentu ve Velké Británii a Ivan Jarić z Biologického centra AV ČR ve své studii, která využila analytické metody …

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

Vyjma Jihoafrické republiky (a možná středomořské Afriky) se epidemie koronaviru Africe zatím téměř vyhnula, a to jak z hlediska počtu infikovaných, tak i zemřelých. Taková jsou alespoň reportovaná čísla, jak si je však vysvětlit? Každopádně potřebujeme nějaká další data. Britští a keňští vědci provedli analýzu krve, kterou v dubnu až …

Lidské názory jako hra s buněčným automatem. Před prezidentskými volbami v USA a v době pandemie – co tak asi matematicky modelovat a dávat do souvislosti, chtějí-li autoři výzkumu vzbudit mediální pozornost? Nově byl publikován matematický model, který chápe volební preference obdobně jako šíření infekce. Alexandria Volkening (Northwestern University), Daniel …

Ke koronaviru máme k dispozici obrovské množství dat, totéž se týká i jiných epidemií. Problém je v tom, že z dostupných dat lze vždy vyvodit několik možných scénářů dalšího vývoje (dejme tomu, co by se stalo bez změny regulačních opatření). Na University of São Paulo Physics Institute nyní přišli s …

Data zjištěná v Číně v nemocnici Suizhou Zengdu ukazují zajímavý a dosud nedokumentovaný vztah mezi náchylností k onemocnění COVID-19 a obyčejnými brýlemi. Běžné brýle určitě oči hermeticky nechrání, ale vedou k tomu, že si rukama tolik nemneme oči. A právě to studie považuje za hlavní ochranný efekt. Samozřejmě roli hraje …

(Skoro) jediná italská cesta? Nová studie kombinuje genetické analýzy koronaviru a počítačově simulované epidemie. Vyplývá z nich, že první zavlečení koronaviru se v západním světě podařilo úspěšně zvládnout. V lednu dorazil do Seattlu z Wuchanu čínský občan; to šlo o první případ infekce na území USA. Po několika týdnech bylo …

Většina expertů na počátku pandemie předpokládala, že koronavirus bude podobně jako chřipka běžná, ale i smrtící chřipka španělská, fungovat v nějakých vlnách. Podle jednoho z modelů by vrcholky vln (počty nakažených) byly zhruba stejně vysoké po delší dobu, než by si infekcí prošla podstatnější část populace („promoření“). Další scénář očekával, …

Analýza genomů viru SARS-CoV-2 u 6 000 pacientů z celého světa ukázala mutace, jimiž se jednotlivé kmeny od sebe liší. Výzkum se soustředil především na geny kódující proteiny na virové čepičce, které COVID-19 používá k průniku do lidských buněk. Podařilo se identifikovat celkem 14 mutací. Autoři výzkumu (Los Alamos National …

Přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Vědecké výzkumy potvrzují, že netopýři nejsou o nic více nebezpeční než jiné druhy zvířat v naší přírodě a nešíří nemoc COVID-19. Výskyt kolonií netopýrů na půdách či v podstřeší domů tedy nepřináší zvýšené zdravotní riziko. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) …