Atomy vodíku a kyslíku v mlhovině září typickými odstíny červené a modré barvy. Tato působivá bublina plynu – planetární mlhovina známá pod označením NGC 2899 – svou symetrickou strukturou, krásnými barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla. Na novém snímku, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, jako by se vznášela a …
více »Teleskop ESO pořídil první snímek multi-planetárního systému kolem hvězdy podobné Slunci
Obě exoplanety jsou od své hvězdy mnohem vzdálenější než Jupiter a Saturn. Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet. Záběry systémů s větším počtem extrasolárních planet jsou dosud ojedinělé a zaznamenat přímo více než jednu exoplanetu obíhající kolem hvězdy …
více »Záhada zmizelé hmotné hvězdy
Zhroutila se hvězda do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy? Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však …
více »Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny
Hvězdy na extrémní horizontální větvi jsou na rozdíl od slunečních skvrn teplejší než okolní hmota. Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie …
více »Twist prozradil známky zrodu planety
Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae. Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu …
více »Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi
První hvězdný systém s černou dírou, který je možné spatřit pouhým okem. Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy …
více »Nakolik satelity narušují astronomická pozorování?
Jak profesionální, tak amatérští astronomové také uvažovali, jak satelitní megakonstelace ovlivní vzhled noční oblohy. Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné …
více »Hvězdný souboj: rudý obr pohltil atmosféru menšího souseda
Jakmile větší hvězda dospěla do vývojové fáze rudého obra, zvětšila se natolik, že obklopila svého méně hmotného hvězdného souputníka. Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu …
více »Příběh fosforu: mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života
Molekuly obsahující fosfor mohou vymrznout a smísit se s ledy dalších sloučenin uchycených na prachových zrnech v okolí rodících se stálic. Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak …
více »Zásobníky plynu vyživovaly černé díry už v mladém vesmíru
Jak mohly superhmotné černé díry narůst do takových rozměrů už v rané fázi vývoje vesmíru? Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let . Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou …
více »