Archiv článků: evoluce

Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …

Mitochondriální T2SS byla přítomna u posledního společného předka všech eukaryot a u většiny skupin ztracena. Týmu Pavla Doležala z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV se podařilo u několika linií eukaryot identifikovat mitochondriální dráhu odvozenou od bakteriálního sekreční systém typu II (T2SS). Tato dráha je známá pro schopnost přenášet sbalené …

Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu. Pomalá a rychlá životní strategie. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň. Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports. Geografický přechod, tedy zpomalení …

Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …

Evoluční stromeček hostitelů koronaviru. Nejstarší zmínka o infekci koronaviry (ať už jde o člověka či jiné druhy) ve vědecké literatuře se datuje do roku 1966. Před SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2 byla ovšem koronavirům věnována velmi malá pozornost. Na University of North Carolina v Charlotte nyní bioinformatici zpracovali 2 000 genomů …

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …

Rozhodli sa nadobro skoncovať so životom vo vode a za svoje nové prostredie si zvolili súš. Obojživelníky, ktoré pred 340 miliónmi rokov podstúpili túto radikálnu zmenu, čakalo niekoľko nevyhnutných anatomických transformácií. Okrem zmeny rybích plutiev na končatiny štvornožcov či zmien orgánov umožňujúcich dýchanie bola významnou adaptáciou tvorba krvných buniek, ktoré …

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …