Archiv článků: evoluce

Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka

Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …

více »

Za kyslíkovou atmosféru mohou i špatně oxidující bakterie

Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …

více »

Evoluce kultury, memy a pravidla

Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …

více »

Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy

Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …

více »

Domestikace zmenšila mozek i kočkám

Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním. Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci …

více »

Mechovky jsou nejspíš mnohem starší

Společný předek obou větví mechovek je starý minimálně 630 milionů let. Článek v nejnovějším čísle Science Advances shrnuje poznatky z výzkumu, na kterém se podílelo 24 autorů z celého světa. K výsledkům významně přispěl také Kamil Zágoršek, vedoucí katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, v republice jediný specialista na …

více »

Po 20 letech přečetli zbývajících 8 % lidského genomu

Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …

více »

Bakterie a archea se oddělily opravdu dávno

Dělení na bakterie a archea stojí v samém jádru pozemského života (viry pomiňme; a eukaryota jsou vlastně větev archa, respektive kombinace obou základních linií). Proto předpokládáme, že k oddělení obou linií došlo už někdy na samém počátku pozemského života. Jakýkoliv jiný závěr je divný a spíše než o čem jiném …

více »

Vznik a evoluce genetického kódu

Genetický kód jistě nevznikl najednou ve své současné podobě. Především se zdá pravděpodobné, že ze dvaceti běžných aminokyselin se počátečního formování organického biosvěta účastnila asi jen polovina (Gly, Ala, Asp, Glu, Val, Ser, Ile, Leu, Pro, Thr), zatímco ty ostatní, s odvozenějšími a složitějšími dráhami syntézy, se přidávaly později. Naopak, …

více »