Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků …
více »Evoluce genů ptačí imunity
Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …
více »Z moře do sladké vody za pouhých 100 let
Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …
více »Proč ptáci nemají zuby
Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …
více »Řasy mají geny, které umožnily rostlinám kolonizovat souš
Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …
více »Šíří se geny proti alkoholismu?
V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …
více »Samoreprodukující se neuronové sítě
Na rozdíl od genetického programování zde máme před sebou trochu jiný úkol. Neuronová síť se má sama učit svůj úkol a současně se reprodukovat. Vědci z Columbia University popsali svůj přístup na webu ArXiv (první autor Oscar Chang). V evolučních programovacích technikách software prostě řeší daný úkol a vnější program …
více »Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik
Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …
více »Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa
Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …
více »Halucinogenní houby mohou cílit na hmyz
Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …
více »