Stačí působení elektrického výboje na jednoduché plyny – čpavek a oxid uhelnatý. Nová práce českých chemiků se hned po uveřejnění vyhoupla mezi 3 % nejcitovanějších vědeckých článků na světě. Fyzikální chemici Martin Ferus a Svatopluk Civiš uspěli se svou poslední prací na světovém poli vědy. V moderních podmínkách zopakovali známý …
více »Jílový život opět v centru zájmu
S teorií, že život organické látky „převzaly“ od jílů, přišel již dávno Graham Cairns-Smith. Nyní celá představa získala další podpůrné argumenty. Cairns-Smith napsal o živých jílech knihy Seven clues to the origins of life, v češtině podává výklad např. Richard Dawkins ve Slepém hodináři. V zásadě má jít o to, …
více »Svět hlavonožců: Rozeznávají i jednotlivé lidi?
Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …
více »Hobiti z Flores jsou sesterským druhem Homo habilis?
Po objevu „hobitů“ na indonéském ostrově Flores se nejčastěji předpokládalo, že jde o potomky Homo erectus. Tento druh žil na nedaleké Jávě, nicméně příslušné spojení je rozhodně diskutabilní. Jak už označení těchto lidí ukazuje, „hobiti“ byli velmi malí. To se ještě dalo zdůvodnit změnou velikosti u izolovaných ostrovních populací (viz …
více »Kde se vzaly chobotnice
Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme. Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou …
více »Hlídají si samotářské včely svá hnízda?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže …
více »Hlavonožci kouzlí s RNA, dokáží měnit kódovaný protein
Technicky jde o záměnu adeninu (adenosinu) za inosin, co z toho ale vyplývá pro hlavonožce nebo obecné chápání evoluce? Těžko říct. Přenos informace v rámci pozemského života obecně funguje směrem DNA-RNA-protein. Eukaryotické organismy mají k dispozici i tzv. alternativní sestřih, kdy se na úrovni RNA mohou geny číst různým způsobem, …
více »Osobnost mají prý i pavouci
Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …
více »Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit
Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …
více »Žirafí krk vrací úder: Ze zápisků stárnoucích primátích samců
Jak se dělá evoluce po 13 letech. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy. Kniha Jak se dělá evoluce (vydání 2004) znamenala na poměry literatury tohoto typu velký úspěch, takže jsme se po 13 lety celkem …
více »