Archiv článků: evoluce

Během přizpůsobování parazitickému způsobu života ztratil bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek. Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v  prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, …

Objev nových virů extremofilních hub ukázal, že mnohé skupiny virů dosud prakticky neznáme. Mohou být viry svému hostiteli i prospěšné? A co si dnes myslíme o evolučním původu virů? Na otázky odpovídá virolog prof. RNDr. Karel Petrzik, CSc. z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, jeden z autorů …

Proč v Evropě vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni Homo sapiens? Oren Kolodny a Marcus Feldman ze Stanfordu tvrdí, že kupodivu nemusíme hledat žádné speciální vysvětlení. Tím nemá být řečeno, že by nehrály roli klimatické změny nebo nějaké rozdíly v intelektuálních schopnostech mezi neandrtálci a našimi předky – ale prý nemusely. …

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …

V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …