V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …
více »Vlci a psi se prý v archeologickém záznamu pletou
Domestikace psa je věčné téma. Jeden příspěvků k této problematice nyní přidává 3D analýza fosílií. Abby Grace Drakeová z Cornell University, Robert Losey z University of Alberta a jejich kolegové publikovali v Scientific Reports zajímavé výsledky 3D analýz fosílií. Jak se zdá, jednotlivé anatomické změny probíhaly během domestikace postupně – …
více »Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?
Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …
více »Ediakarské organismy nemusely být přisedlé
Co víme o fauně edikara? Moc toho není; především neznáme taxonomické vztahy mezi tehdejšími organismy a současnými živočichy. Některé tehdejší fosilie identifikujeme jako houbovce (mořské houby) či medúzy, i to ale se značnou nejistotou. O zařazením dalších organismů nedokážeme říct prakticky nic; často předpokládáme, že nejde o předky známých kmenů …
více »Bagrovací pud a složitost, která složitá ani není
O rypoších i bojových scénách v Pánovi prstenů. V učebnicích etologie často najdete obrázek kolony hrabajících východoafrických rypošů lysých (Heterocephalus glaber); popisek nás informuje o kooperaci pracovníků kolony při stavbě chodeb ve stylu tunelového frézovacího stroje s pásovými dopravníky. První zvíře odkousne svými řezáky kus zeminy (rypoši nehrabou předníma nohama …
více »Evoluce genů jako stavebnice
MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu mohou fungovat jako genový počátek. Týmy Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Kristiana Vlahovička z Univerzity Záhřeb popsaly unikátní evoluční mechanismus. V článku v časopise Genome Research ukazují, jak skrze tzv. mobilní elementy probíhá recyklace genetického …
více »Vznikl by život na Zemi znovu?
Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …
více »Evoluce ve slepé uličce: Proč samci se superspermiemi nikdy nepřeváží
Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …
více »Stará tajemství nové hlavy obratlovců
A jak to souvisí s evolucí ryb? Hlava nás, obratlovců, představuje pro současnou vědu zdroj řady stále nevyřešených hádanek. Tým z katedry zoologie vedený Robertem Černým právě publikoval v prestižním časopise Nature článek, který má šanci přepsat nejen učebnice vývojové biologie, ale také evoluční dějiny celé skupiny. Ukazuje mimo jiné …
více »Dávné kořeny teplokrevnosti?
Všechno nasvědčuje tomu, že teplokrevnost suchozemských obratlovců vznikla několikrát nezávisle na sobě. Jak by to mohlo být jinak, když společný předek savců a ptáků žil tak strašně dávno? Kdoví. Po desetiletí se paleontologové dohadují o teplokrevnosti dinosaurů (někteří mohli být, nebo dokonce u některých druhů se teplokrevnost mohla týkat jen …
více »