V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je …
Read More »Ohřál ranou Zemi rajský plyn?
Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …
Read More »Nové druhy někdy vznikají složitě
Namísto jednoduché geografické a reprodukční izolace může jít o několikastupňový proces se zpětným křížením. Mezinárodní tým vědců odhalil v genomu orlíčku odlišnou evoluci jednoho ze sedmi chromosomů. Rod orlíček (latinsky Aquilegia) zahrnuje na sedm desítek druhů rostoucích po celé severní polokouli i řadu zahradních hybridních forem pěstovaných pro mimořádně krásné …
Read More »Kambrium a tělní plány: nic výjimečného
Rybomorky, buňky HeLa a jednobuněčný pes. Nové tělní plány rozhodně nevznikaly jen v kambriu. Podívejme se na několik zvláště působivých případů, kde relativně nedávný (obvykle pozdně prvohorní či druhohorní, někdy i mnohem pozdější, ale rozhodně ne kambrijský) vznik absolutně nových tělních plánů v rámci „kmenů“ těžko zpochybnit. Kořenohlavci (Rhizocephala) jsou …
Read More »O želvách, zajících i letadlech
Prý platí, že čím větší, tím rychlejší, ať už jde o živočichy, dopravní letadla nebo stíhačky. Následující úvaha vypadá trochu jako tahání králíků z klobouku či míchání jablek z hruškami, ale třeba v tom i někdo z čtenářů dokáže najít hlubší, obecnější zákonitost. Tu zde alespoň vidí autor, profesor mechanického …
Read More »Proč je v tropech více jazyků?
Mezi evolucí sekvencí DNA a evolucí psaného a mluveného jazyka je takřka dokonalá paralela. Obojí se skládá z lineárních „digitálních“ kódů. Obojí se vyvíjí selektivním mechanismem přežití sekvencí generovaných alespoň zčásti náhodnými změnami. Obojí je kombinační systém schopný vytvářet v podstatě nekonečnou rozmanitost z malého počtu samostatných prvků. Jazyky mutují, …
Read More »Život je prý starší než 4 miliardy let
Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …
Read More »Stárnutí a autokanibalismus
Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí. Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: …
Read More »Adaptivní mutace není lamarckismus
Samozřejmě existují různé podivné genetické jevy, které dokážou evokovat vzpomínky na Lamarcka, ale omylem. Dnes víme, že některé vlastnosti získané během života mohou být opravdu dědičné – a nemusí jít jen o triviality typu mutací vyvolaných ultrafialovým zářením nebo chemickými mutageny, ve hře jsou i rafinovanější procesy V „dědičnosti získaných …
Read More »Už druhohorní brouci opylovali cykasy
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy. Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl …
Read More »
Sciencemag.cz
