Astronomové ve vzdálenosti 366 světelných let objevili exoplanetu větší než Jupiter, která obíhá velmi daleko od své hvězdy – jak mimo (nespecifikované) ostatní planety, tak i za diskem menších těles, který má zhruba odpovídat našemu Kuiperovu pásu za Neptunem. Exoplaneta HD 106906 b má hmotnost asi 11 Jupiterů a netypickou …
více »Čím je Sluneční soustava výjimečná? Počtem planet a kruhovými oběžnými drahami
Nová studie praví, že planety připomínající Zemi se budou s největší pravděpodobností vyskytovat v systémech, kde je planet hodně – a některá tedy logicky nebude ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. A kde je nejvíc planet? Podle vědců z Institutu Nielse Bohra na univerzitě v Kodani to …
více »Radioaktivní prvky ovlivňují obyvatelnost planet
Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …
více »Tranzity naruby. Kdo může vidět přechody Země před Sluncem?
Většinu exoplanet objevili astronomové prostřednictvím tranzitní metody. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Samozřejmě existuje i situace opačná. Z některých exoplanet bude možné sledovat tranzity planet Sluneční soustavy, a to včetně Země. Dráha planety musí směřovat k pozorovateli. Pravděpodobnost tranzitu je …
více »S ohromnou přesností zvážili planety v systému TRAPPIST-1
Před dvěma lety vyšla studie, ve které vědci upřesnili hmotnosti planet u TRAPPIST-1. Eric Agol a jeho kolegové nyní vydali novou studii, ve které jdou s přesností ještě dál. Oproti předešlé studii využili dalších 163 pozorování tranzitů z kosmického dalekohledu Spitzer, Keplera, Hubblova dalekohledu a z dalekohledů na Zemi. Celkem …
více »Exoplaneta LTT 9779 b: Oáza uprostřed pouště neptunů
Astronomové objevili exoplanetu, která nemá existovat. Tohle se v titulcích v médiích objevuje poměrně často, takže se z toho stalo klišé. V případě TT9779 b to ale skutečně platí. Vědci objevují planety, které obíhají extrémně blízko svých hvězd. Nejedná se o úplně běžné planety. Jen asi okolo jedné z 200 …
více »Větší, teplejší a vlhčí planety jsou ještě obyvatelnější než Země
Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …
více »Průlom: Astronomové získali snímek exoplanety Beta Pictoris c
Pro lepší pochopení světa exoplanet je vždy skvělé, pokud se nám podaří pozorovat exoplanetu větším počtem na sebe nezávislých metod. Objev je v takovém případě věrohodnější a získáme také více informací o planetě. Je však velmi těžké zkombinovat například metodu měření radiálních rychlostí a přímé zobrazení. Navzájem si v současné …
více »Fosfan a život: nejde jen o Venuši, ale i o exoplanety
Koncentrace fosfanu řádově v desítkách až stovkách ppb by byla dostačující k detekci. V atmosféře Venuše našli mikroby, hlásila jedna televize. Samozřejmě je to poněkud jinak. Carl Sagan kdysi řekl, že mimořádná tvrzení žádají mimořádné důkazy. Existence mimozemského života je vždy mimořádné tvrzení. Vědci našli v atmosféře Venuše fosfan, který …
více »Prý objevili první exoplanetu v cizí galaxii
Objevit exoplanetu mimo Mléčnou dráhu by současnými technologiemi praktiky nemělo být možné, leda za velmi speciálních okolností. Ty ve Vírové (Whirpool) galaxii údajně nastaly, ale existenci příslušného objektu bude ještě třeba určitě potvrdit. Případná exoplaneta by dostala název M51-ULS-1b a od Země je vzdálená asi 23 milionů světelných let (8,6 …
více »