Tag Archives: exoplanety

Fermiho paradox, Drakeova rovnice… Nepřítomnost inteligentních mimozemšťanů na Zemi lze vysvětlovat různě. Nová studie tvrdí, že pro vyspělé civilizace mohou být neatraktivní hvězdy typu Slunce, a to pro jejich krátkou životnost. Samozřejmě scénářů existuje celá řada, nicméně předpokládejme, že technologicky vyspělé civilizace existují a že mají zájem kolonizovat naši Galaxii. …

Velmi nadýchaný svět popsali astronomové na základě dat z Kitt Peak National Observatory. Planeta podobná Jupiteru je plynný obr s nejmenší hustotou, jaký byl kdy objeven u červeného trpaslíka. Průvodní tisková zpráva odhaduje, že hustotou by těleso mohlo odpovídat žužu (marshmallow). Exoplaneta TOI-3757 b je od nás vzdálena asi 580 …

Astronomové na základě zkoumání exoplanety GJ 1252b došli k závěru, že prakticky nemá atmosféru. Tato planeta obíhá kolem trpaslíka typu M (chladné červené hvězdy, nejčastěji červení trpaslíci), což je vůbec nejčastější typ hvězd. Dohromady nové zjištění znamenají, že celá jedna kategorie exoplanet bude pro život pozemského typu možná zcela nevhodná. …

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – …

Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …

Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …

Dosavadní metody odhalování exoplanet mají svá omezení. Pomocí tranzitů objevíme exoplanetu, která při svém oběhu protne spojnici mezi námi a hvězdou. Dopplerova metoda sleduje „poskočení“ hvězdy vlivem gravitace planety – takto detekuje velké planety obíhající blízko relativně malé hvězdy. A nakonec přímým pozorováním zase dokážeme zachytit jen velké planety daleko …

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …

Analýza souboru 43 exoplanet, pokládaných dosud za kamenné a žárem vyschlé, vedla k závěru, že až polovinu jejich hmotnosti může tvořit voda. Nicméně oceány na povrchu mít asi nebudou a pro život se nejspíš nehodí. Při tranzitu exoplanety před hvězdou dokážeme zjistit její průměr, z gravitačního působení na hvězdu zase …

Planety velikosti Jupiteru někdy nacházíme extrémně daleko od velmi hmotných hvězd, třeba ve vzdálenosti 100krát větší, než je Země od Slunce (pro srovnání, Pluto je na své excentrické dráze vzdáleno maximálně 49 AU). To je problém, protože podle stávajících modelů by se u obřích hvězd obří planety vyskytovat neměly – …