NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají …
více »Na jakých exoměsících může existovat život?
Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …
více »Poprvé změřili rychlost větru na hnědém trpaslíkovi
Na polovičních hvězdách fouká mnohem víc než na Jupiteru. Kombinací pozorování na Karl G. Jansky Very Large Array a Spitzer Space Telescope astronomové poprvé stanovili rychlost proudění atmosféry na hnědém trpaslíkovi. Katelyn Allers z Bucknell University (hlavní autorka práce) a její kolegové vyšli prostě z toho, že podobným způsobem se …
více »V údolí poloměru: TESS našla zajímavý planetární systém
Astronomové mají rádi multiplanetární systémy. Pokud okolo hvězdy obíhají dvě a více planety, máme planety, které vznikly ze stejného protoplanetárního disku u stejné hvězdy, ale čelily různým podmínkám. Vědcům to pak umožňuje studovat vznik a vývoj planetárních systémů. Jednou z velkých výzev současného výzkumu exoplanet je tzv. údolí poloměru (radius …
více »Sirné sloučeniny jako podpora mimozemského života?
Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …
více »Mohla by být exoplaneta K2-18 b přece jen obyvatelná?
Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu. K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země …
více »Na exoplanetě prší železný déšť
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější …
více »Oranžoví trpaslíci by mohli být ideální hvězdou pro obyvatelné planety
Pokud astronomové hledají exoplanety, obvykle se zaměřují na tři typy hvězd: M, G a K. Červení trpaslíci jsou dnes favority, protože jsou nejpočetnější skupinou hvězd v Galaxii a planety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a velikosti hledají nejsnáze. Naše Slunce je žlutým trpaslíkem. Typem hvězdy, u kterého bychom …
více »Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou
Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, i když v preprintu byl od loňského roku, takže není až tak velkým překvapením. V souvislosti s NGTS-10 b se zmiňuje její oběžná doba, která má být nejkratší. To je teoreticky pravda, ale je potřeba …
více »Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou
Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …
více »