Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Větší, teplejší a vlhčí planety jsou ještě obyvatelnější než Země

Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných.

Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet mimo Sluneční soustavu. Podle studie publikované v Astrobiology se od Země obecně liší v tom, že jsou starší, trochu větší, trochu teplejší a snad i vlhčí než Země. Prospívá také, pokud obíhají kolem hvězd s delší životností než Slunce a mají delší oběžnou dobu.
Studie je založena na výběru z 4500 exoplanet z dat dalekohledu Kepler, které se všechny asi nacházejí v rozmezí, kde voda může existovat v kapalném skupenství. Všech 24 ideálních světů je od Země více než 100 světelných let. S pomocí nových dalekohledů/projektů (James Web Space Telescope, LUVIOR, PLATO…) bychom však mohli objevit jejich analogy i v bližším sousedství. Důležité je, alespoň podle autorů studie, prostě nehledat „druhou Zemi“, čímž bychom ty nejnadějnější kandidáty pominuli.
Stručně k jednotlivým kritériím. Životnost našeho Slunce je zhruba 10 miliard let, inteligentní život vznikl na Zemi za 4 miliardy let. Obecně delší život hvězdy dává životu delší čas/větší šanci na vznik a vývoj (poznámka PH: ovšem život jako takový se na Zemi naopak objevil, dalo by se snad říci, „hned jak to bylo možné“; samozřejmě když už si mezi exoplanetami můžeme vybírat, preferujeme ty s šancí na komplexnější život). Nadějnější mohou být např. trpasličí hvězdy typu K, které jsou jsou oproti Slunci o něco chladnější, méně hmotné a mají nižší svítivost. Ty žijí 20–70 miliard let.
Co se týče samotných planet, není to ale nutně tak, že by pravděpodobnost života s časem rostla. Výhodnější je doba, kdy si planeta ještě udržuje zbytky vlastního tepla a díky žhavému jádru má ochranné magnetické pole. Takže ideální stáří planety (u dlouhověké hvězdy) je 5–8 miliard let. Záleží zde také na hmotnosti. O 10 % více než Země by pro život bylo příznivějších, o 50 % ještě lepších – protože taková planeta si déle udrží vlastní teplo (viz výše) a větší gravitace také omezí únik vody. Voda v atmosféře se rozkládá na vodík a kyslík, lehký vodík uniká, něco podobného postihlo Mars. Vyšší gravitace únik vody omezuje (poznámka: na Zemi hraje v tomto ohledu také pozitivní úlohu kyslíková atmosféra. Viz: Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu https://sciencemag.cz/kyslikova-atmosfera-zachranila-zemi-vodu/).
Životu by pomohlo více vody, větší vlhkost, více mraků. Ideální teplota je asi 5 °C více než na Zemi. Pozitivní vliv teploty a vlhkosti nakonec vidíme v tropických pralesích, kde existuje obrovské množství živé hmoty i největší biodiverzita.
Ani mezi vybranými 24 planetami překonávajícími svou pravděpodobnou obyvatelností Zemi není žádná z nich ovšem lepší ve všech sledovaných kritériích.

Dirk Schulze-Makuch et al, In Search for a Planet Better than Earth: Top Contenders for a Superhabitable World, Astrobiology (2020). DOI: 10.1089/ast.2019.2161
Zdroj: Washington State University/Phys.org

Poznámky PH:
Ad teplota. Co se týče vzniku života, rozdíl cca 10 stupňů znamená zdvojnásobení rychlosti chemické reakce. Předpokládá se vznik života v horkém prostředí hlubokomořských vývěrů. Průměrná teplota planety je samozřejmě něco jiného, ale i tak – v chladu lze přežívat, život tam ale může obtížněji vzniknout.
Pokud na Zemi život málem zahynul, tak ne horkem, ale chladem, když planeta v prekambriu pravděpodobně několikrát prakticky zamrzla. I z tohoto hlediska teplejší znamená lepší nebo řekněme bezpečnější na udržení života. Zde ale třeba dodat, že teplotu planety velmi výrazně mění sám život tím, jak ovlivňuje složení atmosféry.
Oněch ideálních +5 °C se myslí zřejmě vzhledem k současnému stavu. V minulosti bylo na Zemi po většinu času tepleji, však dinosauři žili prakticky i na pólech.
Nakonec za cca miliardu let ovšem Zemi může potkat osud Venuše – s tím, jak Slunce bude vydávat stále více tepla (kvůli většímu podílu jaderných reakcí vytvářejících těžší prvky, které uvolňují více energie než syntéza helia z vodíku).

S ohromnou přesností zvážili planety v systému TRAPPIST-1

Před dvěma lety vyšla studie, ve které vědci upřesnili hmotnosti planet u TRAPPIST-1. Eric Agol …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close