Archiv článků: exoplanety

Objev má jedinou vadu na kráse… ale postupně. Hvězda Kepler-160 je velmi podobná Slunci. Je jen nepatrně hmotnější ale má stejnou zářivost. U hvězdy byly v minulosti objeveny dvě planety. Kepler-160 b má poloměr 1,7 Země a oběžnou dobu 4,3 dny. Vzdálenější planeta c má má poloměr 3,1 Země a …

Jsou to téměř čtyři roky, co se astronomům pomoci měření radiálních rychlostí podařilo objevit exoplanetu Proxima b, která obíhá okolo nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri. Planeta byla tehdy objevena především na základě dat ze spektrografu HARPS v Chile, kterých bylo 147. K nim vědci přidali 77 měření ze …

Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae. Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu …

Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou …

Podle některých teorií bychom život měli hledat nejenom na planetách obíhajících kolem hvězd, ale i na objektech podobné velikosti, které se volně vznášejí v mezihvězdném prostoru. Na první pohled působí taková myšlenka ztřeštěně, Marcus Chown (respektive David Stevenson z Kalifornské techniky v Pasadeně, který je původním autorem celé hypotézy) se …

NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají …

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …

Na polovičních hvězdách fouká mnohem víc než na Jupiteru. Kombinací pozorování na Karl G. Jansky Very Large Array a Spitzer Space Telescope astronomové poprvé stanovili rychlost proudění atmosféry na hnědém trpaslíkovi. Katelyn Allers z Bucknell University (hlavní autorka práce) a její kolegové vyšli prostě z toho, že podobným způsobem se …

Astronomové mají rádi multiplanetární systémy. Pokud okolo hvězdy obíhají dvě a více planety, máme planety, které vznikly ze stejného protoplanetárního disku u stejné hvězdy, ale čelily různým podmínkám. Vědcům to pak umožňuje studovat vznik a vývoj planetárních systémů. Jednou z velkých výzev současného výzkumu exoplanet je tzv. údolí poloměru (radius …

Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …