Archiv článků: fyzika

Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …

Vědci z Basilejské univerzity ukázali, že kvantové systémy mohou mít i antagonistické (asymetrické) interakce, které lze realizovat pomocí vzájemně spřažených chladných atomů. Běžné fyzikální interakce jsou symetrické – tedy ne že jedna částice druhou přitahuje a naopak ta druhá je od ní odpuzována. V přírodě ovšem najdeme i takové systémy, …

Elektronový svazek procházející sestavou čoček s vadami zobrazení je osvětlen ultrakrátkým laserovým pulzem. Tým docenta Martina Kozáka z Katedry chemické fyziky a optiky MFF UK našel způsob, jak pomocí světla kompenzovat sférickou vadu u elektronových mikroskopů. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature Photonics. Fokusační optické prvky, jako jsou čočky či zakřivená …

V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …

Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …

Neutrinový experiment JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) úspěšně dokončil plnění svého detektoru o bezprecedentní hmotnosti 20 000 tun kapalným scintilátorem a spustil sběr fyzikálních dat. Po více než dekádě příprav a konstrukce je JUNO prvním z nové generace velkých neutrinových experimentů, který dospěl do této fáze. Na projektu se od …

Mezinárodní tým vědců zjistil, že temná hmota dominuje (nebo dominovala; těžko se rozhodnout, jaký čas zvolit) v halo dvou supermasivních černých děr v galaxiích vzdálených zhruba 13 miliard světelných let. Studie má přinášet nový pohled na vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami v době, kdy byl vesmír ještě …

Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …

Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …

Vědci vyrobili časový krystal na bázi běžných tekutých krystalů. Lze se na něj přímo podívat a vidět ho „v chodu“ – jako by šlo o neustále běžící hodinový strojek (analogie), který nepotřebuje zvnějšku žádnou energii (vlnění na vodě není časový krystal atd.). Samozřejmě přitom nekoná práci. Jak praví základní teorie, …