Archiv článků: fyzika

Výkonnější civilizace by mohla přeskupit černé díry galaxie… Justin C. Feng z Oddělení kosmologie a gravitační fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a nezávislý vědec Chris Reiss jsou autory studie o využití dilatace času ze speciální a obecné relativity k cestování mezi hvězdami bez extrémních rozdílů ve stárnutí mezi …

Miony jsou analogií elektronů, záporně nabité, ale mnohem těžší (a nestabilní). Náhradou elektronů za miony získáme zvláštní variantu atomů. Vědci z australské University of Queensland nyní uvádějí, že ve výzkumu mionových atomů dosáhli průlomu, a otevřeli tak cestu k novým experimentům v jaderné fyzice. Autoři nové studie pomocí teorie i …

Jak by se dala data z astročásticových experimentů na observatořích použít k vylepšení simulačních kódů? Jan Ebr, Jakub Vícha a Jiří Blažek z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se podíleli na článku, který v uplynulých dnech vyšel v časopise Nature Reviews Physics. Článek se věnuje tématu ladění generátorů událostí, což jsou počítačové programy, …

Vědci s pomocí Hubbleova dalekohledu objevili nový typ astronomického objektu – bezhvězdný, na plyn bohatý mrak temné hmoty, který je považován za relikt rané fáze formování galaxií. Cloud-9 představuje vůbec první potvrzený objev tohoto typu. Výsledek by měl přispět k lepšímu pochopení vzniku galaxií, raného vesmíru i povahy temné hmoty. …

Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil …

Kuriózní: zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu… Robert Scherrer z Vanderbilt University analyzuje, co by se stalo, kdyby lidským tělem prošla primordiální černá díra. Může to působit jako kuriozita hodná ocenění Ig Nobel, Scherrera to ovšem zajímá i ve vztahu k temné hmotě. Někteří …

V některých konfiguracích vyskytují mezivrstvé excitony a v některých vůbec. Vědci z Ostravské univerzity otevírají cestu k novým solárním a kvantovým technologiím. Jejich objev, publikovaný v prestižním časopise Nano Letters, ukázal nové možnosti pro vývoj účinnějších solárních článků, fotodetektorů a kvantových zařízení. Podařilo se jim to díky tomu, že změnili vzájemné …

V malém prostoru nebo v komplikovaných podmínkách bývá technicky velmi obtížné polarizaci přesně změřit. Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) vyvinuli miniaturní optický senzor, který s pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla i v případě, že pracuje pouze s jednotlivými částicemi světla – fotony. Unikátní …

Titulek nedává na první pohled samozřejmě žádný smysl. Vždyť přece temná hmota byla zavedena („vymyšlena“) právě proto, aby se na úrovni galaxií nějak vysvětlila „chybějící“ gravitace ve vztahu k hmotě viditelné. A alternativní teorie vůči temné hmotě mění parametry Newtonova gravitačního zákona. Tedy vlastně jediné, co o (hypotetické) temné hmotě …

Se schopností pozorovat a měřit krátké spinové vlny se otevírají dveře k návrhu a výrobě magnonických čipů. Fyzici z brněnského CEITEC VUT vyvinuli novou metodu, která dokáže měřit vlastnosti krátkých spinových vln. Ty si můžeme představit jako vlnění v magnetických materiálech, které umí přenášet informaci. Krátké spinové vlny mají potenciál …