Archiv článků: fyzika

Podle nové studie temná energie prostě neexistuje. Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru se nově vytvořený model snaží vysvětlit jinak. První věc z průvodní tiskové zprávy, temná energie má být jen taková veličina, kterou jsme přidali ad hoc, abychom vyřešili, že něčemu nerozumíme (poznámka PH: což je asi pravda, ale je …

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …

Zdá se, že černá díra v M87 obsahuje elektrony, které jsou asi 100krát chladnější než protony. První snímky černé díry v centru galaxie Messier 87 ohromily svět v roce 2019. Jsou to ty známé obrázky zářícího objektu ve tvaru koblihy, obří černá díra M87 se nachází 55 milionů světelných let …

Neočekávaný rys ve srážkách protonů s protony, který byl dříve pozorován experimentem CMS na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu, nyní potvrdil i jeho sesterský experiment ATLAS. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní – ze všech elementárních částic nejtěžší a s nejkratší dobou života) se mohou na okamžik spárovat …

Radioaktivní rozpad představuje základní fyzikální proces v přírodě, kdy nestabilní atomové jádro ztrácí energii prostřednictvím záření. Studium způsobů jaderného rozpadu je zásadní pro pochopení vlastností atomových jader. Zejména exotické způsoby rozpadu, jako je emise protonů, poskytují nezbytné spektroskopické nástroje pro zkoumání struktury jader daleko od oblasti stability. V nové studii …

Podle nového výzkumu může velikost a rotace černých děr odhalit důležité informace o tom, jak a kde vznikly. Studie, kterou vedli vědci z Cardiffské univerzity, ověřovala myšlenku, že mnoho dnes pozorovaných černých děr se několikrát spojilo v „hustém“ prostředí obsahujícím miliony hvězd. Tým prozkoumal veřejně přístupný katalog 69 událostí gravitačních …

Tuhnutí vody na povrchu světů s extrémně nízkým atmosférickým tlakem je velmi složité, prokázal výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Voda tam totiž vře i za nízkých teplot, rychle se přitom odpařuje a o to rychleji mrzne. Ledovou krustu ale znovu a znovu …

Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …

V jaderné fyzice označují „magická čísla“ specifický počet protonů nebo neutronů, který vede k obzvláště stabilním jádrům. (Poznámka: „obzvlášť stabilní“ je ovšem relativní, viz dále; ve srovnání s jádrem, v němž je o proton/neutron více/méně.) Magická čísla pro stabilní izotopy s dlouhou životností jsou známa již dlouho, ale v případě …

Jedna z odpovědí na otázku, proč ve vesmíru (alespoň ve známém vesmíru) převládá hmota nad antihmotou, zní, že vlastnosti částic a antičástic nejsou úplně symetrické. Jinak řečeno, dochází u nich k „narušení symetrie“. Nový výzkum nyní detekoval narušení symetrie CP, a to poprvé v případě složených částic – baryonů. Výsledků …