Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …
více »
Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …
více »
Jak vyplývá ze speciální teorie relativity, objekt pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla má (pro pozorovatele) jinou délku, než když je v klidu, a čas pro něj plyne jinak než v laboratoři. To vše bylo opakovaně potvrzeno experimenty. Jeden zajímavý důsledek teorie relativity však dosud pozorován nebyl – takzvaný Terrell-Penroseův …
více »
A co z toho vyplývá pro zařízení s jadernou fúzí? Nová studie poprvé ukazuje, jak se teplo přenáší – nebo spíše nepřenáší – mezi materiály ve stavu plazmatu s vysokou hustotou energie. Očekává se, že tato práce umožní lépe pochopit experimenty s inerciální fúzní reakcí, jejichž cílem je dosáhnout zapálení …
více »
Když koncem roku 2023 Wojciech Brylinski analyzoval data kolaborace NA61/SHINE v CERNu, všiml si nečekané anomálie – nápadně velké nerovnováhy mezi nabitými a neutrálními kaony ve srážkách argonu se skandiem. Zjistil, že místo toho, aby vznikaly zhruba ve stejném počtu, nabité kaony se objevují o 18,4 % častěji než ty …
více »
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) právě spouštějí zařízení kompletně vyvinuté v Česku – detektor ELT (European Laser Timing) navrhli a testovali odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, výrobu „železa“ obstarala kroměřížská společností CSRC, nyní součást firmy BD Sensors. ELT je očima evropského experimentu ACES (Atomic Clock Ensemble in …
více »
Úvah o tom, zda žijeme v počítačové simulaci, jsme již asi všichni četli celou řadu. Nyní myšlenka trochu příbuzná: fyzikální realita má být tvořena strukturovanou informací a vesmír je v důsledku toho něco jako počítač. Melvin Vopson, fyzik z University of Portsmouth, přišel s tím, že gravitační síla je výsledkem …
více »
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »
Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …
více »
Breakthrough Prize (Průlomová cena) v oblasti fundamentální fyziky byla udělena CERNským kolaboracím během slavnostního ceremoniálu 5. dubna v Los Angeles. Cenu obdržely experimenty ALICE, ATLAS, CMS a LHCb, které sdružují vědce z více než 70 zemí. „Udělení Breakthrough Prize je významným oceněním základního výzkumu, který provádíme v CERN. Česká republika …
více »
Sciencemag.cz
