Archiv článků: fyzika

Proč převládla hmota nad antihmotou? Dlouho očekávaný objev může pomoci vyřešit tuto hádanku

První pozorování rozdílného chování baryonové hmoty a antihmoty prezentoval v pondělí mezinárodní tým fyziků z CERN. Výsledek, oznámený na konferenci Rencontres de Moriond, představuje milník v historii částicové fyziky. Tento zásadní objev rozšiřuje naše chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku …

více »

Dekoherenci neutrin ani kvantovou gravitaci neobjevili

Kvantová gravitace je chybějícím článkem mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou, jakousi hypotetickou zastřešující teorií. Vztah ke kvantové gravitaci by mohlo mít i chování neutrin. Ve vzácných případech může neutrino interagovat s molekulami vody na dně moře. Při tomto procesu vzniká (modré) Čerenkovovo záření, které lze detekovat přístroji, jako je …

více »

Záření černých děr může život kupodivu i chránit

Zářením černých děr se zde nemyslí Hawkinogovo záření, ale výtrysky z jádra galaxie, které jsou obecně důsledkem zdejšího extrémního prostředí, provázejí pád hmoty do centrální obří černé díry. Kolem aktivního galaktického jádra proto samozřejmě panují podmínky pro život pozemského typu vysloveně nepřátelské. Vědci z Dartmouthské a Exeterské univerzity ale nyní …

více »

Temná energie se v čase zřejmě mění

Temná energie, předpokládaný parametr odpovědný za zrychlující se rozpínání vesmíru, není podle nového zřejmě konstantní – ač temná energie odpovídá kosmologické konstantě v rovnicích Einsteinovy obecné teorie relativity. V souvislosti s možností temné energie jako funkce času se používá výraz kvintesence. Lze si to vše každopádně představit jako antigravitaci, ovšem …

více »

S vodními vlnami lze provádět úžasné triky

Vědci objevili způsob, jak manipulovat s vodními vlnami, což umožňuje zachytit a přesně pohybovat plovoucími objekty – jako by je řídila neviditelná síla. Metoda spočívá v generování a spojování vodních vln, které vytvářejí složité povrchové vzory, například kroutící se smyčky a víry. Laboratorní experimenty ukázaly, že tyto obrazce mohou přitáhnout …

více »

Vyžaduje kvantová mechanika hyperkomplexní čísla?

Pro matematický popis kvantové mechaniky používali už v době vzniku kvantové fyziky Heisenberg i Schrödinger soustavu komplexních čísel. Tato čísla lze zobrazit jako body ve dvourozměrné rovině. Schrödinger sice později vyslovil domněnku, že kvantovou mechaniku lze formulovat pouze pomocí reálných čísel, ale tato teorie byla od té doby vyvrácena řadou …

více »

Temná hmota by se mohla projevovat i chemickými reakcemi

Titulek je lehkou nadsázkou, ionizace vodíku je hodně jednoduchá chemická reakce. Každopádně: Záhadný jev v centru naší galaxie by podle nové studie mohl být důsledkem temné hmoty, a to navíc dost podivného typu. Spoluautor studie Shyam Balaji z King’s College London vysvětluje: „Ve středu naší galaxie se nacházejí obrovská mračna …

více »

Superpočítačové simulace odhalují povahu turbulence v akrečních discích černých děr

Výzkum poukazuje na zásadní rozdíl mezi turbulencí akrečních disků černých děr a turbulencí slunečního větru. Výzkumníci z japonských Tohoku University a Utsunomiya University pokročili v pochopení povahy turbulence v akrečních discích obklopujících černé díry. Pomocí superpočítačů provedli simulace těchto jevů v dosud nejvyšším rozlišení. Akreční disk je tvořen plynem ve …

více »

V grafenu objevili elektronové krystaly, navíc mohou být v rovnováze s „kapalinou“

Fyzikové z MIT oznámili nečekaný objev elektronů tvořících krystalické struktury ve čtyřvrstvém a pětivrstvém kosočtverečném grafenu – materiálu o tloušťce pouhé miliardtiny metru. Při teplotě mezihvězdného prostoru stačí k přípravě elektronových krystalů pouhé řízení vnějšího elektrického napětí. Za těchto podmínek se elektrony mohou také štěpit na „zlomkové“ (frakční) kvazičástice se …

více »