Archiv článků: fyzika

Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …

Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse. Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to. …

Po dvouvrstvém grafenu s pootočením o magický úhel 1,1 stupňů se možná slávy dočká další grafenová struktura – „kosočtverečný“ pětivrstvý grafen. Fyzici z MIT a jejich kolegové vytvořili pětiproudou superdálnici pro elektrony, která by mohla umožnit vznik ultraúčinné elektroniky a dalších zařízení. Konkrétně byla realizace provedena v grafenu s 5 …

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR zveřejnili dnes v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum. Výzkumníci …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …