Archiv článků: fyzika

Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …

Vzhledem k tak obrovským tlakům a hustotám, které stlačují i atomy a protony a elektrony přeměňují na neutrony, by se dalo předpokládat, že neutronové hvězdy mají téměř dokonale hladký povrch. Ve skutečnosti na nich ale zřejmě mohou existovat „hory“. Viz také: Maličké hory na neutronových hvězdách Díky studiu pulsarů dnes …

Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …

Týmu z Univerzity TU Dortmund se podařilo vyrobit vysoce odolný časový krystal, který si své chování zachovává milionkrát déle, než bylo možné prokázat v předchozích experimentech. Znovu se tak potvrdil zajímavý jev, který navrhl nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2012 Frank Wilczek. Podle něj podobně jako existují běžné …

Dichalkogenidy přechodných kovů mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity vytvořili řadu nových jednostěnných nanotrubiček z dichalkogenidů přechodných kovů (TMD) s různým složením, chiralitou (tj. odlišné zrcadlové obrazy) a průměrem. Vycházeli přitom z trubiček nitridu boru, které sloužily …

Metoda magnetického udržení, při níž je plazma o ultravysoké teplotě prostorově omezeno (izolováno od stěn reaktoru) magnetickým polem, je aktuálně považována za nejslibnější metodu pro dlouho očekávané fúzní reaktory. Pro realizaci této metody výroby energie je nezbytné předvídat a řídit složité chování plazmatu při fúzi. Jednou z možností je využít …

Bilance fyzikálních objevů za rok 2023 může mít jen těžko jednoznačného vítěze. Časopis Physics World však v pravidelném přehledu upozorňuje na deset potenciálně průlomových výzkumů. Rozhodně jde o zajímavou přehlídku trendů napříč obory současné fyziky. Deset fyzikálních hitů roku 2023 zahrnuje výzkum od astronomie a lékařské fyziky až po kvantové …

Objev může být využit při konstrukci superrychlých kvantových počítačů. Mezinárodní skupina vědců experimentálně vytvořila první verzi Gottesman-Kitaev-Preskill (GKP) kvantových kódů pro volně šířené světlo a otevřela tím cestu pro konstrukci optických kvantových počítačů, které svými výkony mnohonásobně předčí klasickou výpočetní technologii. Unikátní experiment je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi vědci z …

Mezinárodní tým astronomů objevil v Mléčné dráze nový objekt neznámého typu, který je těžší než nejtěžší známé neutronové hvězdy a zároveň lehčí než nejlehčí známé černé díry. Pomocí radioteleskopu MeerKAT našli astronomové z několika institucí včetně Manchesterské univerzity a německého Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii objekt na oběžné dráze kolem …

Vědci vyvinuli zařízení, které pomocí zvukových vln během několika minut oddělí a roztřídí nejmenší částice v krvi. Technika je založena na tzv. virtuálních sloupcích. Malé extracelulární vezikuly se uvolňují prakticky z každého typu lidských buněk. Předpokládá se, že hrají velkou roli v komunikaci mezi buňkami, a to i včetně přenosu …