Archiv článků: fyzika

Teorie strun, 4-gravitonový rozptyl a matematická kouzla

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

více »

Vesmír v krabici: Slabiny simulační hypotézy

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

více »

Vědci sledovali tanec elektronů v záři explodujících neutronových hvězd

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …

více »

Možná dokážeme zachytit světelné ozvěny černých děr

Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …

více »

Vědci dokázali vyladit Casimirovu sílu pomocí magnetického pole

Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …

více »

Dvě vrstvy atomů dostali do blízkosti 50 nanometrů

Jak přiblížit atomy co nejblíž k sobě a zkoumat pak takto vzniklé exotické stavy hmoty? Obvykle to vědci dělají tak, že atomy maximálně ochladí a pak pomocí laserového světla zachytí částice do optické pasti, tak blízko sebe, že jsou od sebe vzdáleny až 500 nanometrů. Tento limit je dán vlnovou …

více »

Nová studie zpochybňuje Kerrovo řešení černých děr

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černá díra se nemůže stabilizovat v Kerrově geometrii, přinejmenším ne na dlouhých časových škálách. Nová studie, která vznikla ve spolupráci Jihodánské univerzity, Karlovy univerzity v Praze (Francesco Di Filippo z Matfyzu), Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati (SISSA) v Terstu a Victoria University of Wellington na Novém Zélandu, zkoumá společný …

více »

Magický grafen může být supravodivý jen do 60 K

Magický grafen, tj. dvojvrstva, kde jsou obě vrstvy vůči sobě pootočené o 1,1 stupně, si rozhodně užil své chvíle mediální slávy. Jedná se o uspořádání s mnoha výjimečnými vlastnostmi, prakticky použitelný supravodič se z něj ovšem nestane; alespoň ne bez dalších úprav. Maximální teplota supravodivosti (tj. teplota supravodivého přechodu) magického …

více »