Archiv článků: fyzika

Komplikace s temnou hmotou

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Nová studie rotačních rychlostí hvězd v galaxiích odkryla přesvědčivou korelaci mezi pohybem hvězd a množstvím viditelné hmoty. Tento výsledek je velmi překvapivý, obecně uznávaný model temné hmoty totiž nic takového nepředpovídá. Hvězdy, které se nacházejí na okraji rotujících galaxií, obíhají stejně rychle jako ty, které jsou blíž středu. To však …

více »

Rozpínání vesmíru se prý nemusí zrychlovat

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru stojí v samém základu moderní kosmologie. Nemůže to být ale jinak? Co když temná energie neexistuje? Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess dostali v roce 2011 Nobelovu cenu za fyziku právě za závěr, který udělali koncem 90. let – na základě pozorování …

více »

Kapalinu může tlačit vzhůru i světlo

Fyzici ze Šanghaje vymysleli nový způsob, jakým lze pohánět vzhůru malé množství kapaliny uzavřené v trubičce. Technika by mohla nalézt uplatnění v miniaturizovaných laboratorních systémech, v tzv. laboratořích na čipu, a pomáhat v diagnostice chorob nebo při monitorování stopových prvků v atmosféře. Takzvaná mikrofluidika, jeden z oborů mechaniky tekutin, se …

více »

Metamateriály s přepínačem

Metamateriály, tedy materiály se záporným indexem lomu pro určité vlnové délky (kdy světlo materiál „obteče“ jako voda a vrátí se do původního směru), se dnes zkoumají především vzhledem k technologiím neviditelnosti, ale i pro konstrukci efektivnějších mikroskopů, senzorů či světelných zdrojů. Většinou mají své speciální vlastnosti pouze pro určitý rozsah …

více »

Nobelova cena za fyziku: exotické fáze hmoty

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. „Letošní laureáti otevřeli dveře …

více »

Jediný foton excituje dva atomy

Pomocí fotonu lze předat energii elektronu (respektive celému atomu) a uvést ho do excitovaného stavu. Některé přechody mezi energetickými stavy vyžadují více fotonů. Uvolnění dvou fotonů v jednom procesu lze využít i pro vytváření provázaných (zapletených, entangled) částic. Nemohl by ale nastat opačný poměr, tedy že by jeden foton uvedl …

více »

Inflatonové pole a vývoj vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

více »

Jak souvisí vůně a hmotový stav neutrin

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili na významné mezinárodní konferenci ICHEP v Chicagu v USA nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Analýza nových měření poukazuje na to, že korelace mezi vůní a hmotovými stavy neutrin bude zřejmě složitější, než se dříve předpokládalo. Neutrina byla …

více »

Astronom Fred Hoyle jako první použil termín „velký třesk“

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …

více »

Obrovská protonová vodivost biologického materiálu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close