Archiv článků: fyzika

Vysokorychlostní kamera ukázala srážku blesku s protibleskem

Přestože se v okolí nacházelo více než 30 hromosvodů, blesk neudeřil do nich, ale do komínu. Marcelo Saba a Diego Rhamon z brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru získali díky vysokorychlostní kameře (a pochopitelně také štěstí) unikátní snímek úderu blesku, který se pak objevil až na obálce Geophysical Research Letters. …

více »

Fyzici našli nový způsob, jak oddělit excitace

Zatímco standardní metoda využívá jeden výkon laseru, výzkumníci použili několik různých výkonů a data zkombinovali podle nově odvozeného vzorce. Vědcům z univerzit ve Würzburgu, v Ottawě a Praze se podařilo vyřešit desítky let starý problém rozlišení jednoduché a vícenásobné excitace světla. Novou metodu představují v nejnovějším čísle časopisu Nature. Sestrojení …

více »

Fyzici objevili dosud neznámé efekty u kvantových detektorů světla

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …

více »

Kolem černých děr se má nacházet hodně temné hmoty

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …

více »

Vedle deuteronu mohou existovat i další stabilní dibaryony

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

více »

Třikrát grafen: Supravodivost i bez magického úhlu

Kvantové geometrie, supravodivost vs. rychlost elektronů. Elektrony jako kapalina nebo jako plyn. Magický úhel a selenid wolframičitý. Supravodivost vs. rychlost elektronů Vědci zkoumali, jak je vůbec možné, že dvouvrstva grafenu s pootočením o známý magický úhel může fungovat jako (nekonvenční) supravodič. Marc Bockrath a Jeanie Lau z Ohio State University …

více »

Retrokauzalita: Budoucnost prý může ovlivňovat minulost

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

více »

Světelné pulzy mají tvořit obdobu plynu, mohou mít zápornou termodynamickou teplotu

Vědci analyzovali chování světelných pulzů, které se přenášely skleněnými vlákny dlouhými tisíce kilometrů a tenkými jen mikrometry. „Zjistili jsme, že světelné pulzy se zhruba po sto kilometrech uspořádají a pak se chovají spíše jako molekuly běžného plynu,“ uvádí Ulf Peschel z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. V plynu se částice …

více »

Povrchové tání skel odhalilo nový typ materiálu

Na povrchu ledu se i při teplotě pod nulou vytváří tenká vrstva kapalné vody. Díky tomuto jevu drží pohromadě např. sněhové koule. (Nemá to nic společného s tím, že led taje od okrajů, když ho vyndáme z lednice/když stoupne okolní teplota; zde nás zajímá jiný jev nastávající skutečně pod teplotou …

více »

Odhalili tajemství nejtěžší mladé hvězdy objevené v blízkosti černé díry

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close