Archiv článků: fyzika

Metamateriály s přepínačem

Metamateriály, tedy materiály se záporným indexem lomu pro určité vlnové délky (kdy světlo materiál „obteče“ jako voda a vrátí se do původního směru), se dnes zkoumají především vzhledem k technologiím neviditelnosti, ale i pro konstrukci efektivnějších mikroskopů, senzorů či světelných zdrojů. Většinou mají své speciální vlastnosti pouze pro určitý rozsah …

více »

Nobelova cena za fyziku: exotické fáze hmoty

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může v budoucnu přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. „Letošní laureáti otevřeli dveře …

více »

Jediný foton excituje dva atomy

Pomocí fotonu lze předat energii elektronu (respektive celému atomu) a uvést ho do excitovaného stavu. Některé přechody mezi energetickými stavy vyžadují více fotonů. Uvolnění dvou fotonů v jednom procesu lze využít i pro vytváření provázaných (zapletených, entangled) částic. Nemohl by ale nastat opačný poměr, tedy že by jeden foton uvedl …

více »

Inflatonové pole a vývoj vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

více »

Jak souvisí vůně a hmotový stav neutrin

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili na významné mezinárodní konferenci ICHEP v Chicagu v USA nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Analýza nových měření poukazuje na to, že korelace mezi vůní a hmotovými stavy neutrin bude zřejmě složitější, než se dříve předpokládalo. Neutrina byla …

více »

Astronom Fred Hoyle jako první použil termín „velký třesk“

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …

více »

Obrovská protonová vodivost biologického materiálu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

více »

Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

více »

Proč celé nebe nezáří

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …

více »

Před 160 lety se narodil Nikola Tesla

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Americký vynálezce Nikola Tesla, narozený před 160 lety, 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan v rodině srbského původu, byl vědcem, který daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory. Po skončení studií Tesla …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close