Archiv článků: fyzika

Projekt ATLAS z CERNu představil první výsledky z hledání nové fyziky při rekordních energiích srážek, zaměřené na magnetické monopóly vznikající ve srážkách těžkých iontů a dlouho žijící částice vytvořené při srážkách protonů s protony. Existence magnetických monopólů by prokázala úplnou symetrii mezi elektřinou a magnetismem. Potvrdily by se tím také …

Vyřešení problému neutrinových oscilací zůstává i s novými výsledky stále nejednoznačné. Fyzici nemají dostatek dat na oddělení dvou efektů ovlivňujících oscilace neutrin: uspořádání neutrinových hmot a vlastnosti zvané CP narušení. Mezinárodní experiment prezentoval své první výsledky s novými daty za poslední čtyři roky, včetně nového vzorku nízkoenergetických elektronových neutrin a …

Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …

Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …

Zatímco hlavní tón zůstává stabilní, vyšší podtóny se mohou výrazně lišit s malými změnami v blízkosti horizontu událostí. Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr nebo při slučování dvou hmotných těles ve vesmíru je doprovázeno vlněním, které se …

Vědci ukazují, že jaderná struktura atomu se pravděpodobně mění v závislosti na vzdálenosti protonů a neutronů od středu jádra. Studie z Osaka Metropolitan University porovnávala výpočty pomocí teoretických modelů s existujícími experimentálními daty, aby určila, zda má titan-48, tedy nejběžnější izotop titanu s 22 protony a 26 neutrony, strukturu podle …

Zákony kvantové fyziky řídí chování částic na miniaturních škálách, což vede k jevům, jako je kvantové provázání, které nelze vysvětlit klasickou fyzikou. V průběhu minulého století fyzikové úspěšně pozorovali kvantové jevy ve stále větších objektech, od fotonů a subatomárních částic až po molekuly, které obsahují tisíce atomů. Vzniká otázka, zda …

Vědci z Osaka University a dalších institucí zjistili, že nová organická molekula thienyl diketon vykazuje vysoce účinnou fosforescenci. Fosforescence je cennou optickou funkcí, která se využívá v řadě aplikacích, např. v displejích OLED nebo při diagnostice rakoviny. Dosud bylo dosažení vysoce účinné fosforescence bez použití vzácných kovů, jako je iridium …

Nevíme-li, jestli temná hmota vůbec existuje, tím méně si můžeme být jisti její podobou. Převažujícím modelem temné hmoty je dnes CDM (Cold Dark Matter), kdy částice temné hmoty reagují samy se sebou (i s běžnou baryonovou hmotou) pouze gravitačně. Nová studie nicméně tvrdí, že pozorování provedená v kupě galaxií El …

Podle supersymetrie (SUSY) má mít každý fermion (ve smyslu základní částice) svoji supersymetrickou částici v podobě bosonu – a naopak. Superpartnerem kvarku top (nejtěžšího kvarku Standardního modelu) by pak byla částice skvark top – „stop“. V roce 2021 vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu analyzovali celý soubor …