Archiv článků: fyzika

Jakkoli to tak může působit, žádný z fundamentálních objevů ve skutečnosti nám nespadl šťastnou náhodou do klína. Lidé musí něco objevit. Dalšího stupně poznání můžeme dosáhnout pouze a jedině podporou těch, kteří opravdu chtějí experimentovat a nadále pokoušet přírodu. Naštěstí jsme se touto cestou již vydali. Tisíce vědců po celém …

Nová studie vyvrátila dlouholetý názor, že atomové jádro olova-208 (²⁰⁸Pb) je dokonale kulovité. Tento objev podle jeho autorů (vědci z anglické University of Surrey a dalších institucí) zpochybňuje některé základní předpoklady a může mít i dalekosáhlé důsledky pro naše chápání toho, jak ve vesmíru vznikají nejtěžší prvky. Olovo-208 je výjimečně …

Pochopení toho, jak se formují a vyvíjejí přepravní sítě, například říční systémy, je klíčové pro optimalizaci jejich stability a odolnosti. Sítě v závislosti na svém typu nejsou stejné. Stromovité struktury jsou vhodné pro přepravu, zatímco sítě obsahující smyčky jsou odolnější vůči poškození. Jaké podmínky podporují vznik smyček? Na tuto otázku …

Vědci odvodili přesné rovnice pro práci vynaloženou démonem a práci, kterou extrahuje ze systému, vyjádřené v kvantových informačních mírách. Fyzikové z japonské Nagojské univerzity (hlavní autor studie Shintaro Minagawa) a Slovenské akademie věd odhalili nové poznatky o vzájemném vztahu kvantové teorie a termodynamiky. Podle studie kvantová teorie sice ze své …

Asi každý se už, minimálně ve sci-fi, setkal s názorem, že vesmír je vlastně fluktuace (např. v důsledku energie vakua), jako takový je nestabilní a jen podivnou náhodou vydržel existovat tak dlouho. Lucien Heurtier (Kings College London) na The Conversation nyní také tvrdí, že vesmír balancuje na tenké hraně „bytí“. …

V grafenu a některých dalších 2D materiálech se elektrony mohou rozštěpit na kvazičástice se zlomkovými elektrickými náboji. Vědci z MITu se nyní tento jev pokusili podrobněji popsat a vysvětlit. Autoři nové studie se zaměřili na pětivrstvý grafen na podkladovém materiálu v podobě 2D nitridu bóru. Long Ju, Senthil Todadr a …

Jednou z dosud otevřených otázek jaderné a částicové fyziky je původ spinu protonu. Jaderní fyzici předpokládají, že spin protonu pochází z jeho složek: kvarků spojených gluony, které přenášejí silnou interakci. Podrobnosti o podílu kvarků a gluonů však zůstávají nejasné. Nové studie nyní na základě výsledků pozorování a analýzy pomocí mřížkové …

O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která …

Mezinárodní tým astrofyziků za účasti vědců z Curyšské univerzity navrhuje novou metodu detekce párů největších („galaktických“) černých děr, a to pomocí analýzy gravitačních vln generovaných blízkými malými („hvězdnými“) černými děrami – opět binárními. Při splývání galaxií dochází i k fúzi jejich černých děr, což se projeví vyzařováním gravitačních vln. Paradoxně …

Vědci odhalili, jak zvláštní typ síly v jádře atomu, tzv. třínukleonová síla, ovlivňuje stabilitu jádra. Studie, umožňuje pochopit, proč jsou některá jádra stabilnější než jiná, a může pomoci vysvětlit některé astrofyzikální procesy, jako je například vznik těžkých prvků ve hvězdách. Nejsilnější jadernou silou je dvoujaderná síla, která na velkou vzdálenost …