Archiv článků: fyzika

Olomoučtí fyzici potvrdili nový zákon kvantové fyziky

Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer …

více »

Rané galaxie přispívají k dosvitu vesmíru

Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …

více »

Temná hmota vznikla podle nové teorie zpomalením a ztěžknutím rychlých částic

Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …

více »

Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin – z neutronů helia

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …

více »

Vesmír se vypaří rychleji – už za 10 na 78 let

Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …

více »

Minulost, budoucnost a směřování k rovnováze

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

více »

Alternativní verze černých děr: obejdou se bez singularity nebo i bez horizontu

Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …

více »