Archiv článků: fyzika

Jádro atomu obsahující přebytek neutronů může kupodivu zvýšit svou stabilitu tím, že se zbaví protonu. Wolfgang Mittig a Yassid Ayyad z Michigan State University se před třemi lety zaměřili na tzv. temný rozpad. Jedná se o hypotetický proces, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu: určitá nestabilní atomová jádra by se …

Nový výzkum má ukazovat, jak moc je možné elektron „rozdělit“, tedy manipulovat odděleně se spinem a nábojem částice. Představme si situaci, kdy se elektrony v elektrickém poli pohybují natolik zhuštěně, že se nemohou navzájem „předjíždět“. Jedná se tedy o prostředí ve velmi úzkém vodiči, řekněme cca ve stavu 1D. Z …

A jak to souvisí s kvazikrystaly, vyššími dimenzemi, neperiodickým dlážděním, symetriemi a stabilitou qubitů? Fyzikové vytvořili pomocí sekvence laserových pulzů inspirovaných Fibonacciho čísly pozoruhodnou, dosud neznámou formu hmoty nacházející se uvnitř kvantového počítače. Tato „fáze“ se vyznačuje dvěma časovými rozměry, přestože zde stále existuje pouze jediný tok času. Takže rovnou …

Mikrodutiny, hrbolky a ještě sloupky, vše v různých měřítkách… Rychlost varu vody na horkém povrchu ovlivňují dva hlavní faktory, které ale působí proti sobě. Rychlý var znamená rychlý vznik bublinek. Jenže pokud je bublinek příliš mnoho, mohou se spojit a vytvořit film páry, který pak přenos tepla z povrchu do …

Pokles hladiny po roztátí ledu v mnoha možných podobách. Kouzla s hustotou i gravitací. Klimatičtí aktivisté s oblibou varují, že kvůli oteplování nejprve roztaje led a poté řádně stoupne mořská hladina. Což o to, mořská hladina opravdu stoupá, alespoň někde, ale celé je to dost jinak. Jak spočítal (nebo převzal …

Ponderomotorická síla vytlačuje elektrony z oblastí s vysokou světelnou intenzitou. Fyzici z Univerzity Karlovy studovali interakci mezi elektrony a světlem v novém režimu, ve kterém se elektrony zachytí v optické záznějové vlně. Výsledná manipulace s energetickými spektry elektronů může přinést zajímavé aplikace v elektronové mikroskopii a spektroskopii. Elektronová mikroskopie je …

Experimenty LHCb (beauty) v CERNu umožnily pozorovat tři dosud neznámé částice: nový druh pentakvarku a vůbec první pár tetrakvarků nového typu. Tetrakvarky a pentakvarky byly předpovězeny už asi před 60 lety, pozorovat se je ale podařilo až v posledních cca 20 letech s tím, jak urychlovače dokázaly pracovat při vyšších …

Americká Národní vědecká nadace (National Science Foundation – NSF) a Grantová agentura České republiky (GA ČR) financují nový společný projekt vědců z americké Kalifornské univerzity v San Diegu a českého výzkumného centra ELI Beamlines (Fyzikální ústav Akademie věd ČR), jehož cílem je využít možnosti multipetawattového laserového centra ELI Beamlines. Jedná …

Existenci Higgsova bosonu pokládají fyzikové za potvrzenou od roku 2012 – tehdy byly publikovány klíčové články vycházející z výsledků v CERNu i na dalších urychlovačích. Již o rok později byla za předpověď této částice udělena Nobelova cena za fyziku. CERN, respektive lidé z projektu CMS/ATLAS, se po 10 letech od …

Ke konstrukci laserové hvězdy smrti, schopné zničit celou planetu a terorizovat celou galaxii, jak je tomu ve Hvězdných válkách, bychom museli vytvořit ten nejsilnější laser, jaký si vůbec lze představit. V současnosti se nejsilnější lasery na Zemi používají k vytváření teplot vyskytujících se jinak pouze v jádrech hvězd. Jakožto součásti …