Archiv článků: fyzika

Překvapující geometrická kouzla: Foton v zakalené vodě

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. V jaké z nich urazí delší dráhu? Upřesnění: v neprůhledném roztoku nedojde k absorpci (je bezbarvý atd.), ale foton se bude odrážet od jednotlivých překážek, až sklenici opustí libovolným směrem. Čirým roztokem foton naproti tomu …

více »

Dominance kvantového algoritmu se odkládá

Vzorkování bosonů (boson sampling) je příkladem kvantového algoritmu, který má být efektivnější než příslušné postupy na běžných počítačích. Dominance kvantových počítačů právě zde měla být už na dohled. Příslušné meotdy navrhli jako první vědci z Quantum Engineering and Technology Labs v Bristolu. Anthony Laing, Chris Sparrow a Alex Neville (opět) …

více »

Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

více »

Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Jak atomy difundují plynem

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

více »

Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln

Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení, se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje. Dne 17. srpna 2017 se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) …

více »

Kde se bere nejenergičtější kosmické záření? Z cizích galaxií

Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …

více »

Ozářené sklo připomíná kapalinu

Jak se mění vlastnosti materiálů, které jsou vystaveny radioaktivnímu záření? Tuto otázku si nedávno položili američtí fyzici a na základě provedených experimentů zjistili, že ozářený materiál má atomovou strukturu, která se více podobá kapalině, a nikoli sklu, jak se dosud předpokládalo. V pevných látkách, které jsou vystaveny radioaktivnímu záření, dochází …

více »

Jak sledovat objekty zahalené v mlze

Nová technika využívá ke sledování pohybujících se objektů zahalených rozptylujícím médiem náhodný („šumový“) světelný signál. Američtí fyzici vyvinuli jednoduchou optickou metodu pro sledování objektů zahalených v mlze. K detekci objektů pohybujících se v rozptylujícím médiu, jakým je právě mlha nebo mraky, využívají náhodných (šumových) světelných signálů. Tato metoda by mohla …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close