A další novinky ze světa kvantových počítačů. Vylepšená iontová past pro qubity v podobě iontů. Následující výzkum se týká v poslední době velmi populární otázky kvantového počítání, zvýšení odolnosti qubitů proti šumu. Tým vedený vědci z University of Washington (na výzkumu se dále podíleli lidé z University of Hong Kong, …
více »Když Etna kouří doutníky
Jasně ohraničený prstenec dýmu nad vrcholem Etny většinu lidí znervózní. Pokud však máme štěstí a v okolí jsou chladnokrevní matfyzáci, dostaneme místo paniky fotografie a navrch vysvětlení jevu, který z dálky vypadá, jako by sám Héfaistos v centru sopky z dlouhé chvíle pokuřoval. Etna je zajímavá už tím, že je …
více »Kolize černých děr pomáhají ověřit nové teorie gravitace
„Ve své výzkumné práci počítám kvazinormální módy velkého počtu černých děr v různých teoriích gravitace.“ V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních …
více »Zvukové vlny mohou přeskočit přes vakuum
V béčkových sci-fi filmech se někdy vyskytuje fyzikální nesmysl – zvuk šířící se ve vesmíru (vzduchoprázdnu), ať už jde o křik nebohých obětí nebo explozi kosmické lodě. Kritici na to neopomenou upozornit. Je tedy vlastně kuriózní, že podle nového výzkumu zvukové vlny opravdu za určitých podmínek mohou projít i vakuem, …
více »Záchyty radioaktivity pomůže detekovat RaDron
Detekce zdrojů radioaktivního záření může být někdy velmi problematická, přitom rychlost jejich dohledání a zajištění je klíčová. Výsledky výzkumného projektu RaDron představují slibné rozšíření technologií pro zajištění radiační bezpečnosti. Pokročilý autonomní dron z dílny Fakulty elektrotechnické ČVUT, osazený unikátními částicovými detektory pražské společností ADVACAM, umožní účinně detekovat zdroje radioaktivity, včetně …
více »V rozpínajícím se vesmíru mohou být páry černých děr stabilní
Vědci ukázali, že je teoreticky možné, aby černé díry existovaly v dokonale vyvážených dvojicích, které jsou udržovány v rovnováze kosmologickou silou a vypadají jako černá díra jediná. Příslušnou studii publikovanou ve Physical Review Letters provedli vědci z univerzit v Southamptonu, Cambridge a Barceloně. Konvenční teorie o černých dírách, založené na …
více »Vodu na povrchu grafenu brzdí kvantové tření
Nová studie experimentálně demonstruje výsledky dosud předpovězené pouze teoreticky. Posledních 20 let vědci intenzivně studují chování vody v blízkosti uhlíkových povrchů. Voda může po uhlíku proudit mnohem rychleji, než by vyplývalo z běžných teorií proudění, nebo vytvářet zvláštní uspořádání, jako je například čtvercový led. Výzkumníci nyní ukázali, že voda dokáže …
více »Kočky vytvářejí předení jinak, než se dosud předpokládalo – pomáhá jim k tomu polštářek v hlasivkách
Kočky vytvářejí své typické předení jiným způsobem, než si odborníci desítky let mysleli. Zatímco dosavadní teorie tyto nízkofrekvenční zvuky koček přisuzovala opakovaným nervovým vzruchům a následnému stahování a uvolňování hlasivek, mezinárodní tým odborníků nyní odhalil, že kočičí hrtan je při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových …
více »První černé díry mohly vznikat bez hvězd
Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …
více »Na Venuši možná blesk neudeří
Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už …
více »