Archiv článků: fyzika

Kubický arsenid bóru jako polovodič. Tříatomové molekuly blízko absolutní nuly. Tetraneutron. První protonová terapie FLASH. Physics World, členský časopis IOP (Institute of Physics), s potěšením oznamuje deset nejlepších průlomů do fyzikálního poznání v roce 2022, které zahrnují vše od kvantové a lékařské fyziky přes astronomii až po pevné látky. Porota …

Vesmír se rozpíná stále rychleji, ale jaká síla to způsobuje? Jedná se o pátou základní sílu, kterou předpovídají některé alternativní teorie gravitace? Aby si vědci ověřili tuto teorii, zvolili si za svou laboratoř Slunce. Výsledky jejich výzkumu vybral časopis Nature jako Research Highlight 2022. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru …

Jak by vypadal svět pro (hypotetické) pozorovatele pohybující se nadsvětelnými rychlostmi. V jednom z modelů vychází časoprostor jako čtyřrozměrný, ovšem 3 rozměry má čas. „Měli bychom očekávat, že uvidíme nejen jevy, které se dějí spontánně, bez deterministické příčiny, ale také částice pohybující se současně po více drahách,“ tvrdí autoři nové …

Médii v posledních dnech proběhly titulky o významném pokroku na poli jaderné fúze – z reakce se podařilo získat více energie, než do ní bylo vloženo. Jedná se tedy o tzv. zážeh (ignition). Úspěchu dosáhli vědci z americké Lawrence Livermore National Laboratory na zařízení National Ignition Facility. Administrátorka amerického Národního …

Supravodivé detektory, atomové hodiny u Slunce, změna fyzikálních konstant, temné fotony a částice s nábojem oproti elektronu setinovým. Přehlídka exotické fyziky. Na americkém NISTu přišli hned se třemi nápady, jak detekovat temnou hmotu. První metoda je založena na použití supravodičů. Vědci zvolili nanodrátky ze silicidu wolframu; tato sloučenina je za …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

Klouzání dvou kovových povrchů po sobě způsobuje řadu jevů, které vedou ke tření a opotřebení: malé krystalické oblasti, z nichž se kovy obvykle skládají, se přitom mohou deformovat, zkroutit, zlomit, ale třeba i naopak spojovat. Tření a opotřebení kovů hraje samozřejmě klíčovou roli v průmyslových procesech, především ve strojírenství. Obvykle …

Na pozadí událostí první poloviny 20. století došlo v jaderné fyzice k řadě průlomových objevů, které odstartovaly závod o sestrojení první atomové bomby a získání rozhodující převahy v druhé světové válce. V prosinci roku 1942 byl na chicagském fotbalovém stadionu postaven první experimentální jaderný reaktor Chicago Pile-1. Pod vedením italského …

Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, nejčastěji vodorovné nebo ve tvaru písmene V. Experimentální fyzikové z Torontské univerzity nyní došli k závěru, že za to mohou ve vodě rozpouštěné látky a mechanické nečistoty. Ty se při tvorbě rampouchů zachycují uvnitř a …