Tenké vrstvy oxidů zinku byly deponovány na sodnovápenaté skleněné substráty bez potřeby mezivrstvy, což výrazně zjednodušuje a zlevňuje výrobní proces. Vědecký tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vedený Zdeňkem Hubičkou a Jiřím Olejníčkem dosáhl významného pokroku ve vývoji ultrarychlých luminiscenčních vrstev oxidů zinku. Na projektu spolupracoval s týmy …
Read More »Kvantové tornádo má zlepšit naše chápání černých děr
Vědci vytvořili v supratekutém heliu obří kvantový vír napodobující černou díru. Objekt jim umožnil detailněji sledovat, jak se analogické černé díry chovají a jak interagují se svým okolím. Subjektivní poznámka PH: Výše a dále je překlad z tiskové zprávy. Co je to kvantový vír, lze se ptát (viz např. zde …
Read More »Data z CERNu dále omezují podmínky pro dlouho žijící supersymetrické částice
Projekt ATLAS z CERNu představil první výsledky z hledání nové fyziky při rekordních energiích srážek, zaměřené na magnetické monopóly vznikající ve srážkách těžkých iontů a dlouho žijící částice vytvořené při srážkách protonů s protony. Existence magnetických monopólů by prokázala úplnou symetrii mezi elektřinou a magnetismem. Potvrdily by se tím také …
Read More »Oscilacím neutrin stále nerozumíme
Vyřešení problému neutrinových oscilací zůstává i s novými výsledky stále nejednoznačné. Fyzici nemají dostatek dat na oddělení dvou efektů ovlivňujících oscilace neutrin: uspořádání neutrinových hmot a vlastnosti zvané CP narušení. Mezinárodní experiment prezentoval své první výsledky s novými daty za poslední čtyři roky, včetně nového vzorku nízkoenergetických elektronových neutrin a …
Read More »Vědci pozoroval změnu chování magnetických momentů v antiferomagnetu
Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …
Read More »Problém posledního parseku ukazuje souvislost mezi supermasivními černými děrami a temnou hmotou
Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …
Read More »Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“
Zatímco hlavní tón zůstává stabilní, vyšší podtóny se mohou výrazně lišit s malými změnami v blízkosti horizontu událostí. Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr nebo při slučování dvou hmotných těles ve vesmíru je doprovázeno vlněním, které se …
Read More »Struktura atomového jádra se mění se vzdáleností od středu
Vědci ukazují, že jaderná struktura atomu se pravděpodobně mění v závislosti na vzdálenosti protonů a neutronů od středu jádra. Studie z Osaka Metropolitan University porovnávala výpočty pomocí teoretických modelů s existujícími experimentálními daty, aby určila, zda má titan-48, tedy nejběžnější izotop titanu s 22 protony a 26 neutrony, strukturu podle …
Read More »Nanočástice mají odhalit limity rozsahu kvantového světa
Zákony kvantové fyziky řídí chování částic na miniaturních škálách, což vede k jevům, jako je kvantové provázání, které nelze vysvětlit klasickou fyzikou. V průběhu minulého století fyzikové úspěšně pozorovali kvantové jevy ve stále větších objektech, od fotonů a subatomárních částic až po molekuly, které obsahují tisíce atomů. Vzniká otázka, zda …
Read More »Nová organická molekula slibuje fosforescenci bez vzácných kovů
Vědci z Osaka University a dalších institucí zjistili, že nová organická molekula thienyl diketon vykazuje vysoce účinnou fosforescenci. Fosforescence je cennou optickou funkcí, která se využívá v řadě aplikacích, např. v displejích OLED nebo při diagnostice rakoviny. Dosud bylo dosažení vysoce účinné fosforescence bez použití vzácných kovů, jako je iridium …
Read More »
Sciencemag.cz
