Archiv článků: fyzika

Majoranovy fermiony jsou hypotetické látkové částice, které by byly totožné se svými antičásticemi. Dosud se podařilo připravit pouze jejich nápodoby v podobě kvazičástic. Nový výzkum navrhuje realizovat tyto kvazičástice v podobě kvantových teček umístěných v nanodrátku. Takové tečky by pak mohly hrát např. roli qubitů (základních výpočetních jednotek v kvantových …

Silová pole používaná ve sci-fi nejsou v souladu se známými fyzikálními zákony, přesto jsou tu však kličky, které by vytvoření takových silových polí mohly umožnit. Předně může existovat pátá síla, kterou zatím v laboratořích nevidíme. Taková síla by například mohla místo astronomických vzdáleností působit jen na několik centimetrů nebo decimetrů. …

Nově objevené gravitační vlny mají být zdaleka nejsilnější, jaké kdy byly zaznamenány: Přinášejí zhruba milionkrát více energie než jednorázové záblesky gravitačních vln ze splynutí černých děr a neutronových hvězd, které byly dosud detekovány experimenty jako LIGO a Virgo. Vědci ze Severoamerické observatoře pro gravitační vlny (Nanohertz Observatory for Gravitational Waves, …

V budoucnu bude možné vytvářet fyzikálně podložené realistické scénáře zemětřesení, které budou specificky simulovány pro danou oblast pomocí superpočítačů. Prestižní vědecký časopis Nature publikoval studii Dynamics, interactions and delays of the 2019 Ridgecrest rupture sequence, jejímž spoluautorem je prof. František Gallovič z MFF UK. Mezinárodní vědecký tým v článku představuje …

Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po …

Kvazikrystaly mají pravidelnou strukturu podobnou normálním krystalům, avšak v případě kvazikrystalů do sebe základní jednotky dokonale „periodicky“ nezapadají. Výsledkem jsou zvláštní vlastnosti, pro určité technologické aplikace třeba i výhodnější. Nově objevený kapalný kvazikrystal se skládá z dvanáctiúhelníků, které jsou samy tvořeny kombinací trojúhelníkových, čtvercových a poprvé i lichoběžníkových buněk. „Objevili …

Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …

Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …

Efektivní techniky chlazení až téměř k absolutní nule pomocí laseru byly dosud využitelné pouze pro jednotlivé, od sebe oddělené atomy nebo molekuly. Nový výzkum by měl umožnit to provádět i s nanočásticemi. Zatímco atomy šlo ochladit pouze laserovým světlem, nanočástice dosud musely mít elektrický náboj a pro optimální chlazení se …

Podle výsledků několikastupňové reakce se rozhodne, zda i nadále vystačíme se Standardním modelem nebo se prokáže existence dosud neznámých, částic. Na konferenci Large Hadron Collider Physics týmy projektů ATLAS a CMS informovaly o tom, že se jim společně podařilo najít první důkaz vzácného procesu, při němž se Higgsův boson rozpadá …