Archiv článků: fyzika

Existence sterilních neutrin se nepotvrdila

Několik fyzikálních teorií předpokládá existenci čtvrtého typu neutrin, tzv. sterilních. Experimenty provedené v rámci projektu Stereo je však nepotvrdily. Dále tedy platí, že známe tři typy neutrin, elektronová, mionová a tauonová, která se pomocí oscilace mohou měnit jedno v druhé. V roce 2011 se zjistila anomálie mezi pozorovaným a předpovídaným …

více »

Neutrinová komunikace

Pokud by byla mimozemská civilizace skutečně inteligentní, sotva bude posílat vzkazy v elektromagnetickém spektru… Neutrina by mohla být ideálním prostředkem pro komunikaci. Procházejí bez problémů látkou, většinu z nich nezastaví ani tisíce světelných roků olova a neutrinovou zprávu je možné přijmout i na druhém konci viditelného vesmíru. Můžeme začít ale tady u …

více »

Hořčík se za vysokých tlaků změní v elektrid

Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se podařilo stlačit hořčík při třikrát větším tlaku, než jaký panuje v zemském jádře. Potvrdilo se, že za těchto podmínek krystalová mřížka změní svou strukturu a z kovu se stane elektrid. Dosud ovšem toto přesvědčení stálo pouze na teoretických předpokladech a simulacích, experimentálně podobně …

více »

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »

Fermiho oblouky detekovali i ve 2D materiálu

Fermiho plocha se používá ve fyzice kondenzovaných látek k popisu rozložení hybnosti elektronů v kovu. Obvykle tyto Fermiho plochy představují uzavřené obrazce. Výjimky jako Fermiho oblouky (arcs) jsou velmi vzácné a bývají mnohdy spojeny s dalšími exotickými vlastnostmi; v materiálu se např. současně objeví supravodivost, záporná magnetorezistence (změna elektrického odporu …

více »

Iontokalorické chlazení se inspiruje sypáním sněhu solí

Nový princip ledničky, ale potenciálně i topného systému, se inspiruje změnou teploty tání ledu po posolení. Výzkumníci z Lawrence Berkeley National Laboratory uvádějí, že by se tímto způsobem mohly potenciálně nahradit současné ledničky založené na výměně tepla pomocí cyklu stlačování a rozpínání plynu. Na současných ledničkách autorům studie vadí, že …

více »

Deset největších fyzikálních objevů roku 2022

Kubický arsenid bóru jako polovodič. Tříatomové molekuly blízko absolutní nuly. Tetraneutron. První protonová terapie FLASH. Physics World, členský časopis IOP (Institute of Physics), s potěšením oznamuje deset nejlepších průlomů do fyzikálního poznání v roce 2022, které zahrnují vše od kvantové a lékařské fyziky přes astronomii až po pevné látky. Porota …

více »

Pátou základní sílu v datech ze Slunce nenašli

Vesmír se rozpíná stále rychleji, ale jaká síla to způsobuje? Jedná se o pátou základní sílu, kterou předpovídají některé alternativní teorie gravitace? Aby si vědci ověřili tuto teorii, zvolili si za svou laboratoř Slunce. Výsledky jejich výzkumu vybral časopis Nature jako Research Highlight 2022. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru …

více »

Nadsvětelné částice by prý viděly 3 rozměry času a 1 prostoru

Jak by vypadal svět pro (hypotetické) pozorovatele pohybující se nadsvětelnými rychlostmi. V jednom z modelů vychází časoprostor jako čtyřrozměrný, ovšem 3 rozměry má čas. „Měli bychom očekávat, že uvidíme nejen jevy, které se dějí spontánně, bez deterministické příčiny, ale také částice pohybující se současně po více drahách,“ tvrdí autoři nové …

více »