Archiv článků: fyzika

Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …

Přestože se v okolí nacházelo více než 30 hromosvodů, blesk neudeřil do nich, ale do komínu. Marcelo Saba a Diego Rhamon z brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru získali díky vysokorychlostní kameře (a pochopitelně také štěstí) unikátní snímek úderu blesku, který se pak objevil až na obálce Geophysical Research Letters. …

Zatímco standardní metoda využívá jeden výkon laseru, výzkumníci použili několik různých výkonů a data zkombinovali podle nově odvozeného vzorce. Vědcům z univerzit ve Würzburgu, v Ottawě a Praze se podařilo vyřešit desítky let starý problém rozlišení jednoduché a vícenásobné excitace světla. Novou metodu představují v nejnovějším čísle časopisu Nature. Sestrojení …

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …

Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Kvantové geometrie, supravodivost vs. rychlost elektronů. Elektrony jako kapalina nebo jako plyn. Magický úhel a selenid wolframičitý. Supravodivost vs. rychlost elektronů Vědci zkoumali, jak je vůbec možné, že dvouvrstva grafenu s pootočením o známý magický úhel může fungovat jako (nekonvenční) supravodič. Marc Bockrath a Jeanie Lau z Ohio State University …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

Vědci analyzovali chování světelných pulzů, které se přenášely skleněnými vlákny dlouhými tisíce kilometrů a tenkými jen mikrometry. „Zjistili jsme, že světelné pulzy se zhruba po sto kilometrech uspořádají a pak se chovají spíše jako molekuly běžného plynu,“ uvádí Ulf Peschel z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. V plynu se částice …

Na povrchu ledu se i při teplotě pod nulou vytváří tenká vrstva kapalné vody. Díky tomuto jevu drží pohromadě např. sněhové koule. (Nemá to nic společného s tím, že led taje od okrajů, když ho vyndáme z lednice/když stoupne okolní teplota; zde nás zajímá jiný jev nastávající skutečně pod teplotou …