Archiv článků: fyzika

Symetrie a krása v moderní fyzice

Udivujícím rysem vesmíru je jeho jednoduchost – je mnohem méně komplikovaný, než se dříve myslelo. V jistém smyslu jsme uzavřeli kruh, či spíše oběhli závit spirály. Před Newtonem vědci věřili, že vesmír je dokonale uspořádaný a strukturovaný. Po bouři na konci 19. století, ze které se zrodila teorie relativity a …

více »

V CERNu změřili hmotnost kvarku c a kužel partonové spršky

Vědci z projektu ALICE na urychlovači LHC v CERNu poprvé přímo pozorovali tzv. mrtvý kužel (dead-cone effect), který patří k základním předpovědím teorie silné interakce. Kromě toho také získali přímý experimentální přístup k měření kvarku c (půvabný, charm) v jeho izolované podobě, tedy předtím, než ho silná interakce slepila do …

více »

Další teorie postuluje neexistenci času

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

více »

Magnetické pole si může převrátit i černá díra

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

více »

Týden na ITBiz: Objev jednosměrné supravodivosti bez magnetického pole slibuje revoluci

Excitony mohou proudit materiálem i při pokojové teplotě. Hrozbám v 1. čtvrtletí dominovala kybernetická válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Hrozbám v 1. čtvrtletí dominovala kybernetická válka mezi Ukrajinou a Ruskem Kybernetický zločin v důsledku války částečně oslabil; analytici pozorují mírný pokles ransomwaru, posilování Emotetu a objevil se masivní botnet jako …

více »

V CERNu přesně určili hmotnost svrchního kvarku

Vědci z experimentu CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu zveřejnili výsledky dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti kvarku t (svrchní, top). Hmotnost nejtěžší známé elementární částice se podařilo určit s přesností na 0,22 %. Přesnost je v tomto případě důležitá, protože pomáhá testovat vnitřní konzistenci matematického popisu v rámci Standardního modelu. Hmotnost …

více »

Mikroskopická zemětřesení v kovech

Nejdůležitější inovací je možnost záznamu akustické emise, tj. elastického vlnění uvolněného v důsledku pohybu dislokací během deformace. Čeští vědci ve spolupráci s kolegy z Maďarska a Francie sestavili unikátní experimentální zařízení, které umožňuje sledovat dynamiku deformačních procesů v mikroskopických kovových vzorcích s vysokým časovým a prostorovým rozlišením. Jejich práce otevírá …

více »

Poprvé stanovili vazebnou energii biexcitonů

Exciton je kvazičástice, kombinace elektronu exctiovaného na vyšší energetickou úroveň a kladně nabité díry na jeho původním místě. Co je potom biexciton? Můžeme si ho prý představit nějak jako molekulu vodíku, prostě kombinaci dvou „atomů“, které se samy zase skládají z jedné kladně a jedné záporně nabité částice. Vědci ze …

více »

Fraktální dimenze má určovat fyzikální vlastnosti látky

I když fraktální (neceločíselná) dimenze je matematická abstrakce, nikoliv fyzikální vlastnost, příslušná „zrnitost/členitost“ má s fyzikálními vlastnostmi souviset, a to univerzálně. Navíc se tím nemyslí (jen) trivialita typu, že materiály se stejným objemem mohou mít různě velký povrch a chovají se podle toho. Například nanočástice vykazují často zcela odlišné vlastnosti …

více »