Archiv článků: fyzika

Americká Národní vědecká nadace (National Science Foundation – NSF) a Grantová agentura České republiky (GA ČR) financují nový společný projekt vědců z americké Kalifornské univerzity v San Diegu a českého výzkumného centra ELI Beamlines (Fyzikální ústav Akademie věd ČR), jehož cílem je využít možnosti multipetawattového laserového centra ELI Beamlines. Jedná …

Existenci Higgsova bosonu pokládají fyzikové za potvrzenou od roku 2012 – tehdy byly publikovány klíčové články vycházející z výsledků v CERNu i na dalších urychlovačích. Již o rok později byla za předpověď této částice udělena Nobelova cena za fyziku. CERN, respektive lidé z projektu CMS/ATLAS, se po 10 letech od …

Ke konstrukci laserové hvězdy smrti, schopné zničit celou planetu a terorizovat celou galaxii, jak je tomu ve Hvězdných válkách, bychom museli vytvořit ten nejsilnější laser, jaký si vůbec lze představit. V současnosti se nejsilnější lasery na Zemi používají k vytváření teplot vyskytujících se jinak pouze v jádrech hvězd. Jakožto součásti …

Existence tetraneutronu byla předpovězena již v roce 2002, a to sice na základě určitých jaderných reakcí beryllia. Nyní byla podle všeho potvrzena vědci z německé Technické univerzity v Darmstadtu. Velmi krátce spojený dočasný kvantový stav spadá do kategorie kvazičástic označovaných jako rezonance. Volné neutrony, nevázané silnou interakcí, se rozpadají (poločas …

Jestliže existuje takové množství komerčních laserů a vojenské lasery jsou tak mohutné, proč ještě nemáme k dispozici paprskové zbraně, které bychom používali k obraně a v bitvách? Ve sci-fi filmech jsou paprskové zbraně běžnou součástí arzenálu. Proč se tedy nepracuje na jejich stavbě? Jednoduchou odpovědí je, že chybí přenosný zdroj …

Jak se od sebe liší dva optické izomery, enantiomery? Logika i většina učebnic chemie praví, že nijak, vyjma ovšem reakcí s jinými enantiomery. Takže samozřejmě obě látky pak mohou být nejen jinak opticky, ale i odlišně biologicky aktivní. Mohou různě vstupovat do metabolických reakcí nebo třeba různě chutnat. Hezký příklad …

V první milisekundě po prasknutí korku vystřelují z hrdla lahve šampaňského nadzvukové rázové vlny. Nová studie by mohla přispět i k lepšímu popisu nadzvukového proudění v poněkud serióznějších aplikacích – u nosičů raket, balistických střel nebo větrných turbín. Třeba ovšem hned dodat, že se jedná o počítačové simulace, nikoliv přímé …

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

Experiment Daya Bay přinesl doposud nejpřesnější měření směšovacího úhlu neutrin θ13, klíčového parametru pro porozumění, jak neutrino mění svou vůni. Mezinárodní neutrinový experiment Daya Bay se nachází v jižní Číně a skládá se z válcových detektorů částic ponořených do vodních bazénů ve třech podzemních halách. Osm detektorů sbírá světelné signály …

Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …