Archiv článků: fyzika

Respektive sílu silné síly, a to mezi stabilními a nestabilními částicemi. A jak to souvisí s neutronovými hvězdami? Laura Fabbietti a její kolegové z Technické univerzity v Mnichově se speciálně zabývali silnou interakcí mezi částicemi v experimentu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) v CERNu. Jedním z cílů současné fyziky …

Spojení teorie relativity a kvantové fyziky vzejde, jak se mnohdy předpokládá, z pochopení kvantové povahy gravitace. Má ale gravitace vůbec kvantový charakter? A jak to zjistit? Anupam Mazumdar z University of Groningen již dříve spolu se svými britskými kolegy navrhl k testu uspořádání, kdy spolu interagují dva velké provázané kvantové …

Z horké vody vytvoříte led dříve než ze studené. Jev popsal nepřímo už Aristoteles, zatímco jiní jej popírají dodnes. Pravdou je, že ani jeden z 20 000 odborných článků na toto téma doposud nepřinesl obecně přijatelné vysvětlení. V roce 1963 si Erasto Mpemba, žák Magamba Secondary School v Tanzanii, všiml, …

Krystaly bývají obvykle dobrými vodiči tepla, u skel je tomu naopak. Jedná se o důsledek toho, že v pravidelně uspořádaném krystalu se teplo může šířit jako vlna jedním směrem, zatímco u amorfních látek vibrace přeskakují z atomu na atom náhodně a přitom se se rozptylují. Krystalická látka BaTiS3 (sulfid barnato-titaničitý) …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Už 30 let slouží školní štěpný jaderný reaktor VR-1 Vrabec studentům z Česka i zahraničí, ale také vědě. Poprvé dosáhl reaktor, který v pražské Troji provozuje Katedra jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), takzvaného kritického stavu 3. prosince 1990 v 16.25 hodin. Přípravy na jeho výstavbu ale začaly …

Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …

A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …

Supersymetrie je teorie rozšiřující standardní model částic tak, že pro každou částici ve standardním modelu se předpokládá existence supersymetrického partnera. Žádné supersymetrické částice jsme dosud neobjevili, ani v náznaku, takže je otázka, proč o supersymetrii vůbec uvažovat – prostě proto, že standardní model je neúplný, nezahrnuje gravitaci a ani si …