Archiv článků: fyzika

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …

Opustí-li částice experimentální oblast, počítač (démon), který řídí experiment, počká, až se vlivem rotačního Brownova pohybu vhodně natočí. Fyzici z Univerzity v Lipsku a Univerzity Karlovy přinesli nové informace o chování umělých aktivních částic. Za pomoci speciální experimentální metody se jim jako vůbec prvním podařilo získat spolehlivá data o změnách …

V poslední době bylo u několika sloučenin s exotickými chemickými vzorci (hydridy ThH10, UH10, LaH10, H3S…) dosaženo supravodivosti už málem za pokojové teploty, nicméně pro změnu zase vyžadovala obří tlaky. Nový výzkum sám o sobě žádný rekord nepřináší, nicméně ukazuje, že vysoký tlak by u některých látek mohl jít aplikovat …

Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …

Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …

Od objevu Higgsova bosonu v roce 2012 se fyzikové soustředí na vlastnosti této částice. Důležitá je hlavně otázka jeho hmotnosti. Dosavadní experimenty stanovily hmotnost Higgsova bosonu na 125 GeV, Standardní model však předpokládá hmotnost mnohem vyšší. Jedním z možných vysvětlení tohoto rozdílu by bylo, kdyby vedle 4 základních interakcí existovala …

Možná tedy nepředvídatelnost kvantových jevů, o které jsme mluvili dříve, je argumentem pro to, že příčiny těchto jevů se prostě nenacházejí výhradně v minulosti? …problém rozlišení minulosti a budoucnosti se zdá stále nevyřešený. Je s ním spojená zajímavá příhoda, která se odehrála před několika desítkami let, během výzkumu teorie elektromagnetismu. …

Výsledek měření by se měl brát za berou minci pouze tehdy, podaří-li se jej zopakovat, někdy je to celé ale celkem komplikovaná záležitost. Již v 90. letech bylo oznámeno, že rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 (nebo molekulu lépe označit za podvojný oxid?) představuje nekonvenční supravodič. Výjimečný po všech stránkách, mělo jít např. …