Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …
více »Supravodivost: Josephsonův přechod vs. kryotron
Základem využití supravodičů v řadě zařízení je tzv. Josephsonův přechod – dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Tento princip je znám od 60. let a dnes se uplatňuje např. i v kvantových počítačích založených na supravodičích, nicméně má rovněž i mnohé nevýhody (Josephsonův přechod se např. obtížně propojuje s klasickou elektronikou, …
více »Laser L3-HAPLS dosáhl provozního výkonu 0.5 PW na opakovací frekvenci 3.3 Hz
Laserový systém L3-HAPLS představuje novou generaci laserových systémů čerpaných diodami. V Centru ELI Beamlines byl 5. února 2021 demonstrován provoz laserového systému L3-HAPLS na úrovni 0.5 PW při opakovací frekvenci 3.3 Hz. V provedených zkouškách byly pulsy generované laserovým řetězcem komprimovány ve vakuovém PW kompresoru pomocí čtyř velkoplošných difrakčních mřížek. …
více »50 let od první srážky protonů na kruhovém urychlovači v CERNu
ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …
více »Supravodivý fulleren
Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …
více »Přeměnu bílého trpaslíka na neobvyklou supernovu Iax známe už i z Mléčné dráhy
Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …
více »Fyzikální tabulky dobré čokolády
Kvalita čokolády silně závisí na způsobu její přípravy. Kakaové máslo, jako její důležitá součást, je směsí různých triacylglycerolů a mastných kyselin, která při tuhnutí vykazuje polymorfismus. Může existovat v pěti různých strukturách, přitom jedině přítomnost fáze β zaručuje tu nejchutnější čokoládu. Dokonalou čokoládu definuje hned několik vlastností. Při rozlomení krásně …
více »Diamant odolal rekordnímu tlaku
Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …
více »Ďatlovovu výpravu prý zničila netypická lavina
Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského …
více »Od supermřížek k superkrystalům
Odezva těchto doménových struktur na působení vnějšího elektrického pole je často velmi citlivá, což by mohlo vést k šetření elektrické energie u tranzistorů. Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce s Dr. Pavlo Zubkem z University College London objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových …
více »