Archiv článků: fyzika

Problém tří těles nemá obecné analytické řešení. Arend Moerman z nizozemské Leiden University obhájil svou diplomovou práci o simulaci chaotických interakcí tří černých děr. Simulace, které provedl společně s vědci z Leidenu a Oxfordu, ukazují, že lehčí černé díry mají tendenci se vzájemně vystřelovat do vesmíru, zatímco těžší se budou …

Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …

V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …

Technika stojící za objevem gravitačním vln by mohla najít využití i při hledání temné hmoty, a to včetně konkrétního určení, o jaký typ částic jde. Tým vedený vědci z Cardiff University navrhl, že by se k tomu dalo využívat laserových interferometrů, původně navržených k detekci gravitačních vln. Studie vychází z …

Einstein se opět vrátil do Prahy, aby zde znovu prožil celý svůj životní příběh. Seriál Génius – Einstein poskytl vítanou příležitost pro skvělé líčení, jež je obsahem této knihy. Autoři působili jako odborní poradci projektu a jejich popis vlastních aktivit je poučným a zábavným čtením. Příběh, který zde vyprávějí, představuje …

Fyzikové se sice shodují na tom, že ve vesmíru neexistují stabilní částice složené výhradně z protonů, ale co třeba několik neutronů slepených silnou interakcí? Nakonec ve velkém to funguje v případě neutronové hvězdy. Každopádně po objektu složeném ze 2, 3 nebo 4 neutronů se pátrá už asi půl století. Experimenty …

Téměř 100 let poté, co italský fyzik Ettore Majorana přišel s myšlenkou, že elektrony lze rozdělit na dvě částice, tvrdí studie vědců z Dartmouth College a SUNY Polytechnic Institute, že totéž by mohlo platit i pro fotony. Pokud se objev tzv. Majoranových bosonů potvrdí, znamenalo by to samozřejmě zásadní příspěvek …

Mezinárodní tým astronomů nenašel v galaxii AGC 114905 žádnou stopu temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná a opakovaná měření pomocí nejmodernějších dalekohledů ze systému Very Large Array. Galaxie AGC 114905 se od nás nachází ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let. Patří mezi tzv. ultrarozptýlené trpasličí galaxie, kde označení „trpasličí“ …

Boseho-Einsteinův kondenzát je speciální, exotický kolektivní stav hmoty, kdy se částice chovají jako celek jako bosony, tj. neplatí pro ně vylučovací princip. Může jít např. o shluk atomů s celočíselným spinem. Částice mají stejnou (nejnižší možnou) energii a měly by vykazovat kvantové vlastnosti, i když jsou relativně velké. Až dosud …

Vědci z Oddělení urychlování iontů a aplikací vysokoenergetických částic, kteří rovněž stojí za projektem Nedestruktivních metod testování památek pomocí laserem urychlených protonů metodami Proton Induced X-ray Emission (PIXE) a Deep Proton Activation Analysis (DPAA), provedli v ELI Beamlines experimentální měření starověkých keltských zlatých mincí. Archeologický ústav Akademie věd ČR a …