Archiv článků: fyzika

V roce 1879 si Edwin Hall povšiml jevu, který nese od té doby jeho jméno. Magnetické pole vertikálně stojícího magnetu mění ve vodivé destičce směr proudu, který se následně vychyluje. Ve směru kolmém na původní tok tak vzniká další napětí (protékající nosiče náboje jsou posunuty jedním směrem). Hallův jev byl …

Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer. Paolo Biscari a jeho …

Sulfid i selenid wolframičitý (WS2, WSe2) mají ve 2D podobě zajímavé vlastnosti, které by se daly využít k ukládání dat i při kvantovém počítání. Hao Zeng z University at Buffalo a jeho kolegové popisují v Nature Communications, že v příslušných 2D materiálech existují dvě stejně hluboká energetická údolí, v nichž …

Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit …

Ve snaze vysvětlit existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou si fyzikové z japonského centra RIKEN zkusili vzít na pomoc temnou hmotu. Je sice na pohled zvláštní vysvětlovat jednu záhadu (proč je ve vesmíru méně antihmoty) pomocí jiné (jaká je podstata temné hmoty? a existuje vůbec?), nicméně proč to nezkusit. Pokud …

Pomocí silných laserových pulzů se ve sloučenině LaTe3 (tellurid lantanový) vytváří zvláštní struktura vln hustoty náboje. Mluvit o nové fázi hmoty, jak to dělá tisková zpráva Massachusetts Institute of Technology, je možná přehnané, nicméně na celém jevu má být zajímavé mj. to, že dodání energie v tomto případě zvyšuje (nebo …

Hydrid thoria ThH10 se zařadil ke sloučeninám, které nabízejí (relativně) vysokoteplotní supravodivost. Ve srovnání s dalšími letos popsanými a z hlediska chemických vzorců analogickými sloučeninami, jako jsou hydrid lanthanu a uranu, není maximální nyní dosažená teplota 161 K (-112 ºC) u ThH10 žádný rekord, nicméně tentokrát vše funguje už za …

Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …

Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic. Po anihiliaci se vypůjčená energie zase vrátí. Na Technické univerzitě ve Vídni, Université libre de Bruxelles a IIT Kanpur (Indie) nyní tyto procesy zkoumali podrobněji. Z výzkumu publikovaného Physical Review Letters nijak nevyplývá, že by bylo možné vytvářet …

Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času. Dejan Stojkovic z …