Archiv článků: fyzika

Vědci poprvé pozorovali tzv. magneticko-akustické vlny. Jinak řečeno spinové vlny (magnony) řízené zvukem. Experimenty na University of Barcelona, Institute of Materials Science of Barcelona a synchrotronu ALBA ukázaly, že magnetoakustické vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, řádově až v centimetrech. Mohly by se uplatnit pro kódování informací v pamětech …

Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A …

Podle nového výzkumu se vysokoenergetická neutrina rodí spolu s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader (kvasarů). Ruští astrofyzici to tvrdí na základě porovnání dat z antarktické „neutrinové observatoře“ Ice Cube a záznamů dlouhých elektromagnetických vln z radioteleskopů (Max Planck Society v Effelsbergu, ruský RATAN-600 na severním Kavkaze…). Do výzkumu se zapojili …

Univerzální čas se roztříštil do myriády vlastních časů. A když je navíc kvantujeme… Podivná krajina relativistické fyziky, kterou jsem právě popsal, se stane ještě mnohem podivnější, uvážíme ji kvanta a kvantové vlastnosti prostoru a času. Obor, který toto studuje, se nazývá „kvantová gravitace“ a je to pole mého vlastního vědeckého …

Je to už trochu obehrané. Při hledání kandidátů na temnou hmotu, ať už jde o částice WIMP nebo axiony, se nenajde nic. To sice neznamená, že příslušné částice neexistují, ale díky neúspěšnému hledání se často dají alespoň nějak omezit jejich parametry. Nyní se pro temné fotony ukázalo totéž. Vědci z …

Magnetary jsou neutronové hvězdy, které vytvářejí vůbec nejsilnější magnetická pole ve známém vesmíru. Jak ale přesně magnetar se svými unikátními vlastnostmi vzniká, to dosud nebylo příliš jasné. Nové simulace mají na tuto otázku odpovědět a umožnit mezi jednotlivými možnostmi rozhodnout. Magnetary se od jiných neutronových hvězd liší silnými výtrysky záření …

V exotických variantách atomů zkoušíme nejčastěji elektron nahradit mionem nebo antiprotonem. Nyní vědci zkusili použít i záporně nabitý pion (mezon pi-). Masaki Hori s kolegy z Ústavu Maxe Planka pro kvantovou optiku v německé Garchingu připravili obdobu helia (4He) s pionen namísto jednoho elektronu až po osmiletém úsilí. V pionickém …

Vědci z jihokorejského Institute for Basic Science vyloučili další hmotnosti, které by mohly mít axiony, a zúžily tak vlastnosti těchto hypotetických částic – samozřejmě pokud tedy vůbec existují. Jde o již několikáté neúspěšné hledání axionů v poslední době. Viz také: Axiony nenalezeny, strunové teorie oporu nezískaly Autoři studie publikované ve …

Kvark-gluonové plazma je stav hmoty, která je při extrémně vysokých tlacích a teplotách natolik stlačena k sobě, že existuje de facto ve formě volných kvarků. Odpovídající podmínky panovaly ve vesmíru krátce po velkém třesku, pokoušíme se jich dosáhnout v urychlovačích a mohly by existovat také v neutronových hvězdách, tedy až …

Jako kdyby nestačilo, že fyzikální konstanty by podle některých názorů nemusely být konstantní v čase, jedna z nejdůležitějších z nich se může měnit i v prostoru. Konstanta jemné struktury je bezrozměrné číslo (tedy nezávislé na volně jednotek), které získáme zkombinováním Planckovy konstanty, rychlosti světla a náboje elektronu. Můžeme ji chápat …